21 C 156/2021-50 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 294,96 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že se jedná o nesplacenou část úvěru, jenž žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. [právnická osoba], uzavřela s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do limitu 5 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,9 % ročně, přičemž byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně. Čerpané peněžní prostředky a úroky měly být spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. částkou 250 Kč měsíčně. Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu částkou 50 Kč měsíčně a případně další poplatky stanovené ceníkem [právnická osoba], jenž se dle obsahu uzavřené smlouvy o úvěru stal její součástí. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, vyzvala jej [právnická osoba], k úhradě splátek po splatnosti nejpozději do 4. 9. 2019, přičemž žalovaného současně upozornila, že jinak se stane celý úvěr splatným. Žalovaný ve stanované lhůtě dluh neuhradil a úvěr byl ke dni 4. 9. 2019 zesplatněn, o čemž byl žalovaný písemně informován. Pohledávku za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru postoupila [právnická osoba], žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, a to s účinností ke dni 1. 6. 2020, s tím, že k tomuto dni činila celkem 7 605,86 Kč a sestávala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 999,96 Kč, úroku z úvěru vyčísleného ke dni postoupení (tj. k 1. 6. 2020) částkou 929,70 Kč, úroku z prodlení vyčísleného k témuž dni částkou 381,20 Kč a poplatků ve výši 1 295 Kč. Žalovaný po postoupení pohledávky žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Soud nejprve zkoumal svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout, když žalovaný je cizím státním příslušníkem - státním občanem Ukrajiny. Podle článku 48 odstavce 1. Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech podepsané v Kyjevě dne 28. 5. 2001 (dále jen„ Smlouva“) smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Podle článku 48 odstavce 2. Smlouvy jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Podle článku 48 odstavce 5. Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Předmětem sporu v projednávané věci je závazek ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena v České republice. Žalovaný má na území České republiky v okrese [obec] faktické bydliště. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že je dána pravomoc českého soudu k projednání věci. Věcně a místně příslušným soudem je pak Okresní soud v Teplicích, rozhodným právem je právo české. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že pokud se žalovaný k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. 5. Pokud se jedná o skutková zjištění ve věci samé, má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 1. 8. 2019 s [právnická osoba], smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba], zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba], čerpané finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 16,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 250 Kč, vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se rovněž zavázal hradit cenu za využití úvěrového účtu ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru. Smluvní strany dále sjednaly, že nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a ceník. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, jak vyplývá z předložené transakční historie, načež jej [právnická osoba], vyzvala, aby dlužné částky uhradil nejpozději do 18. 1. 2020. Jelikož stanovená lhůta marně uplynula, oznámila [právnická osoba], žalovanému dopisem ze dne 18. 1. 2020, že od tohoto dne je celá nesplacená část úvěru splatná, přičemž celková dlužná částka ke dni zesplatnění činí 6 469 Kč a dále narůstá o sjednané úroky a úrok z prodlení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru včetně veškerého příslušenství byla [právnická osoba], ke dni 1. 12. 2020 postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno [právnická osoba], dopisem ze dne 28. 12. 2020, kterým byl žalovaný současně vyzván k úhradě dluhu žalobkyni; oznámení o postoupení pohledávky bylo k poštovní přepravě předáno téhož dne. Z předložené transakční historie je zřejmé, že dlužná částka ke dni postoupení ve výši 7 652,57 Kč se skládala z nezaplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, úroku z úvěru ve výši 1 030,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 446,75 Kč a poplatků ve výši 1 175,12 Kč. Dopisem ze dne 3. 2. 2021 vyzvala žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 7 912,57 Kč nejpozději do 18. 2. 2021, s tím, že v opačném případě přistoupí k jeho soudnímu vymáhání. Dopis byl předán k poštovní přepravě dne 3. 2. 2021. 6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 2395 a násl., ust. § 1751, ust. § 1969, ust. § 1970 a ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal dodržovat obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které byly součástí smlouvy, avšak své smluvní povinnosti neplnil, když poskytnutý úvěr řádně nesplácel a vzniklý dluh přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a od smlouvy o úvěru odstoupila, žalovanému tak vznikla povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky, včetně sjednaných úroků z úvěru a příslušných poplatků, což neučinil. [právnická osoba], pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou žalobkyni a tato je tedy ve sporu aktivně věcně legitimována. Po zhodnocení všech uvedených skutečností, s ohledem na to, že závazek má být splněn řádně a včas a žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, uložil mu tedy soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 175,12 Kč představující dosud neuhrazený zůstatek poskytnutého úvěru a neuhrazené poplatky za jeho čerpání. 8. Soud shledal žalobu důvodnou i v části týkající se žalobkyní uplatněného příslušenství, tj. úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení. Úrok z úvěru byl sjednán jako neměnný v sazbě 16,9 % ročně a v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z úvěru z nesplacené jistiny a dlužných poplatků ve výši jí požadované, když žalobkyně úrok z úvěru ke dni postoupení pohledávky (tj. 1. 12. 2020) kapitalizovala částkou 1 030,70 Kč a dále od 2. 12. 2020 do zaplacení požadovala úrok z úvěru ve výši 16,9 % ročně z nesplacené jistiny úvěru a dlužných poplatků. Je rovněž nepochybné, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu a ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku mu tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni mimo úrok z úvěru rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Rovněž zákonný úrok z prodlení žalobkyně ke dni 1. 12. 2020 kapitalizovala, a to částkou 446,75 Kč, a dále od 2. 12. 2020 do zaplacení požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených poplatků, čemuž soud s ohledem na výše vyložené vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění