25 C 188/2021-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 2 946,74 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku a dále zaplatit poplatek ve výši 12 540 Kč, a to ve sjednaných týdenních splátkách, kdy poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný nehradil řádně splátky a neuhradil na jistině půjčky 2 946,74 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. 2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nijak nevyjádřil. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] dne [datum] přenechala žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 12 540 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 465 Kč, kdy první splátka byla splatná do 7 dnů od uzavření smlouvy. Žalovaný nehradil řádně splátky, přičemž nezaplatil 2 946,74 Kč [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku vůči žalovanému žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky. Žalovaný přes výzvu k úhradě žalobkyni ničeho nezaplatil. 4. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve sjednaných splátkách vrátit a zaplatit úroky (§ 658 odst. 1 občanského zákoníku). Této své povinnosti však žalovaný nedostál, když nezaplatil částku 2 946,74 Kč. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 2 946,74 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 439,45 Kč vyčísleného do [datum]. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem za tři úkony právního zastoupení (převzetí zastoupení, výzva k zaplacení a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč), náhradu hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. v celkové výši 300 Kč, a dále 21 % DPH ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 7. Lhůty k plnění uložených povinností byly soudem stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.