27 C 173/2021-40 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 770,50 Kč s příslušenstvím představující součet nezaplacených plateb za tzv. platební transakce, které žalovaný využil v období od 20. 12. 2017 do 19. 2. 2018 (3 329,50 Kč), přičemž využití těchto služeb umožnila žalovanému jako svému zákazníkovi žalobkyně (jako poskytovatelka platebních služeb malého rozsahu) prostřednictvím své sítě elektronických komunikací v souladu se Všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] [právnická osoba], a nezaplaceného pojistného za pojištění nahodilého poškození a odcizení hardware za období od 20. 1. 2018 do 19. 5. 2018 (441 Kč). Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl od 10. 1. 2018, respektive 15. 1. 2018 odběratelem služeb poskytovaných žalobkyní s telefonními čísly [číslo] a [číslo]. V období od 20. 12. 2017 do 19. 2. 2018 využil také tzv. služby třetích stran (služby objednané prostřednictvím speciálních čísel s předčíslím 906 a 909), jejichž využití mu umožnila prostřednictvím své sítě žalobkyně. Část odměny za využití těchto služeb v uvedeném období v celkové výši 3 329,50 Kč však žalovaný žalobkyni, která je v souladu se Všeobecnými podmínkami oprávněna k jejich vyúčtování, nezaplatil. Dále žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné, které mu žalobkyně vyúčtovala v období od 20. 1. 2018 do 19. 5. 2018 celkem částkou 441 Kč, když žalovaný Souhlasy s pojištěním ze dní 10. 1. 2018, 15. 1. 2018 a 5. 2. 2018 přistoupil k pojištění nahodilého poškození a odcizení hardware a zavázal se platit měsíční pojistné ve výši 49 Kč za každé ze tří pojištěných zařízení. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, podle § 1939 a násl. občanského zákoníku, podle § 2758 a násl. občanského zákoníku a podle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný využil služby, jejichž obsah mu byl nabídnut a poskytnut prostřednictvím sítě elektronických komunikací patřící žalobkyni, ale žalovaný (jako poukázaný) úplatu za poskytnuté služby žalobkyni jako poukazníkovi poskytovatelů služeb obsahu (poukazatelé) nezaplatil, nezaplatil ani sjednané pojistné a je v prodlení se zaplacením peněžitých dluhů, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 3 770,50 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 8. 6. 2018 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.