12 C 209/2022-32 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], dále jen„ [anonymizována dvě slova]“ nebo„ předchůdce žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne 14. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala úvěrový produkt, seznámila se s veškerými poplatky a úroky spojenými s úvěrem, vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy a po prohlášení, že se seznámila s veškerými smluvními i předsmluvními podmínkami odeslala návrh na uzavření konkrétní smlouvy (učinil návrh na uzavření smlouvy předchůdci žalobkyně). Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl. Žalovaná následně po odeslání platby doplnila do systému zbývající údaje, mj. číslo občanského průkazu, bankovní účet i ústav a trvalé bydliště. Takovýmto doplněním došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Požadovaná částka úvěru byla předchůdcem žalobkyně poskytnuta převodem na bankovní účet žalované ve výši 2 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Pohledávka byla postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 žalobkyni. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud nevyhověl žalobě z titulu úvěrové smlouvy, nechť nárok přizná z titulu bezdůvodného obohacení a k tomu si vyžádá výpis z účtu žalované o přijetí peněz. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. Žalobkyně souhlasila podáním ze dne 5. 10. 2022 a žalovaná se k výzvě soudu doručené jí spolu s žalobou dne 17. 10. 2022 nevyjádřila, čímž ve smyslu § 101 odst. 4 s tímto postupem soudu souhlasila. Z provedených listinných důkazů soud uzavřel toliko, že [právnická osoba] [anonymizováno] dne 14. 9. 2021 vyhotovila (žádnou stranou nepodepsaný) návrh smlouvy o úvěru [číslo] podle které se měla zavázat poskytnout žalované částku 2 000 s úrokem 490 Kč při splacení do 30 dnů. Z výpisu z bankovního účtu předchůdce žalobkyně soud zjistil, že z účtu č. [bankovní účet] byla zaslána částka 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla žalovaná. Přípisem ze dne 14. 4. 2022 [anonymizována dvě slova] vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni a výzvou k úhradě ze stejného dne vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Dopis byl odeslán 14. 4. 2022 (zjištěno z podacího lístku). Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek postoupených [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr a podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze zčásti Žalobkyně neprokázala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, neboť uzavření smlouvy nemohla prokázat nikým nepodepsaná smlouva. Z předložených výpisů z účtu o provedených platbách na účet žalované ve spojení s výpisem z účtu o potvrzující platbě z účtu žalované žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že peněžní prostředky v celkové výši 2 000 Kč byly poskytnuty dne 14. 9. 2021 žalované. Soud žalobě tak vyhověl co do uvedené výše z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, kdy současně přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.