19 C 162/2022-53 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 25. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku v celkové výši 2 342,33 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná částka představuje dluh vzniklý žalovanému ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 20. 11. 2018 a dluh vzniklý žalovanému ze smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne 23. 3. 2018, uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Pohledávky byly postoupeny žalobkyni na základě smlouvy ze dne 18. 8. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 23. 3. 2018 smlouvu o kontokorentu [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalovanému prostřednictvím kontokorentu čerpat do limitního rámce ve výši 5 000 Kč. Kontokorentní úvěr byl žalovanému zřízen k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet čerpané finanční prostředky tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25% celkové výše kontokorentu. Ve smlouvě byl sjednaný úrok ve výši 19,90% ročně. Žalovaný přestal povinnosti plynoucí mu ze smlouvy plnit, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 12. 5. 2021 zesplatnila. Žalovaný i nadále dluží žalobkyni částku ve výši 1 540,80 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 11. 2018 smlouvu o půjčce, na základě které žalobkyně téhož dne žalovanému na jeho účet vyplatila částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni finanční prostředky splatit ve 36 měsíčních splátkách po 462 Kč počínaje dnem 20. 12. 2018 nejpozději do 20. 11. 2021. Výše jednotlivých splátek obsahovala i smluvený poplatek za pojištění ve výši 21 Kč měsíčně. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 32,90% ročně. Žalovaný přestal povinnosti plynoucí mu ze smlouvy plnit, proto právní předchůdkyně žalobkyně půjčku ke dni 5. 11. 2020 zesplatnila. Žalovaný nadále dluží žalobkyni částku ve výši 801,53 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni, přičemž o této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 27. 8. 2021. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku ani přes výzvu neuhradil. 5. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2395 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru a smlouvu o půjčce. Po čerpání finančních prostředků žalovaný neplnil smluvní podmínky a poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel. Proto žalobkyně úvěr a půjčku zesplatnila a vyčíslila výši dlužné částky. Žalovaný dluh přes výzvu neuhradil. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 2 342,33 Kč včetně sjednaných úroků. 6. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.