19 C 263/2021-43 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 280 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytuje prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] zápůjčky. Žalovaný se zaregistroval a zadal informace o své osobě. Právní předchůdkyně ověřila správnost kontaktů uvedených žalovaným, žalovaný následně odeslal žádost o zápůjčku a po posouzení schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 2. 12. 2020 smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 280 Kč zaplatit nejpozději do 27. 12. 2020. Žalovaný svůj závazek nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne 16. 11. 2020 žalobkyni, přičemž žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci, ač řádně a včas obesláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Žalobkyně svým podáním ze dne 5. 1. 2022 vzala žalobu částečně zpět, když žalovaný po podání žaloby uhradil dne 7. 10. 2021 částku ve výši 1 712,50 Kč, dne 21. 10. 2021 částku ve výši 2 505 Kč a dne 31. 10. 2021 částku ve výši 223,50 Kč. Dále zaslal na účet advokáta částku ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně proto započetla částku 4 441 Kč na jistinu a částku 1 489 Kč na náhradu nákladů řízení. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, soud řízení v rozsahu určeném žalobkyní ve smyslu ust. § 96 o.s.ř. zastavil. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 28. 12. 2020 spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 2 280 Kč. Žalovaný poskytnutou částku ve sjednané lhůtě neuhradil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 16. 11. 2020, přičemž žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 8. 4. 2021. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2390 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce uzavřená distančním způsobem, žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalovanému na jeho účet částku 6 000 Kč, ale žalovaný své povinnosti vrátit tuto částku v dohodnuté lhůtě spolu se sjednanými poplatky zcela nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 3 839 Kč. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poskytnuté částky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž zohlednil částečná plnění žalovaného. Náklady tohoto řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Neboť byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná, má právo dle § 142 odst. 1 o. s. ř. na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tyto náklady řízení zástupci žalobkyně již uhradil, neukládal mu soud povinnost k jejich zaplacení, pouze určil jejich výši a vyslovil, že za ně žalovaný odpovídá. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.