19 C 290/2022-35 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] zveřejňuje na svém webovém portálu [webová adresa] podmínky, za nichž je ochotna poskytnout zájemcům úvěr. V případě, že zájemce o tento úvěr projeví zájem, vyplní na webové stránce formulář žalobkyně, kde zadá informace o své osobě. Vzhledem k tomu, že žalovaný projevil zájem o poskytnutí úvěru, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 29. 11. 2019 smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit nejpozději do 29. 1. 2020. Žalovaný svůj závazek nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 19. 11. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta dne 29. 11. 2019 na jeho bankovní účet částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do 29. 1. 2020. Žalovaný poskytnutou částku ve sjednané lhůtě neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru uzavřená distančním způsobem, žalobkyně splnila svou povinnost a poskytla žalovanému na jeho účet částku 10 000 Kč, ale žalovaný své povinnosti vrátit tuto částku v dohodnuté lhůtě nedostál. Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby tuto částku žalobkyni zaplatil. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti poskytnuté částky, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 600 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.