20 C 86/2022-195 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z nepovoleného debetního zůstatku běžného účtu č. [bankovní účet] (3 197,64 Kč) z důvodu zesplatnění dnem [datum] a úvěrových smluv ze dne [datum] (144 015,04 Kč), [datum] (24 682,80 Kč) a [datum] (63 492,92 Kč), vše s úroky z prodlení, úvěry dále s obchodním úrokem v sazbě 8,25 % ročně, jak ve výrocích výše uvedeno, sjednaných s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Ohledně částky 2 700 Kč vzala dne [datum] při jednání žalobu zpět, soud proto I. výrokem shora řízení v této části s odkazem na § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu zastavil. Soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím úvěrů (č. l. 78), ta podáním ze dne [datum] (č. l. 81) doplnila, že právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala před poskytnutím všech tří úvěrů, nahlížela do databází i do podkladů od spotřebitele, včetně historie jeho běžného účtu za roční období před sjednáním nejstaršího úvěru. Zjistila jeho příjem ze zaměstnání, normované životní náklady a shledala úvěruschopnost ve všech třech případech. Zjistila revolvingový úvěr s limitem 20 000 Kč a úvěr se splátkou 2 737 Kč, který byl nejstarším úvěrem konsolidován. V případě nejmladšího úvěru dále zjistila úvěr z kreditní karty od třetího subjektu se splátkou 1 750 Kč měsíčně (č. l. 84), což zřejmě odpovídá závazku dle návrhu v jiné věci č. l. 118 (revolvingový úvěr ze dne [datum] s rámcem 35 000 Kč u [anonymizována čtyři slova]), od jehož poskytování bylo odstoupeno až v říjnu 2020, když dle smlouvy č. l. 121 současně pořizoval na splátky i televizor. Podáním ze dne [datum] (č. l. 145) doplnila skladbu debetního zůstatku na běžném účtu s tím, že jej tvořily měsíční poplatky cena za pojištění (169 Kč), cena za asistenční službu (29 Kč), cena za výpis (30 Kč), cena za službu [příjmení] zdravé finance (50, resp. 100 Kč) a 3x smluvní pokuta za prodlení á 900 Kč (vzato zpět). 2. Soud věc rozhodl při nařízeném jednání, žalobkyně s jiným postupem nesouhlasila. Žalovaný zůstal po celé řízení nekontaktní, soud jednal v jeho nepřítomnosti. Již v předchozím řízení (sp. zn. 20 C 173/2021) soud žalovaného vypátral coby klienta [anonymizována dvě slova], [ulice] [anonymizována dvě slova], [číslo] [obec], s tím, že jde o osobu bez stálého bydliště (zejm. č. l. 77), dle č. l. 12 s toliko evidenční adresou od srpna 2020, ani dřívější pokusy soudu o doručení do vlastních rukou nevedly k procesní aktivitě žalovaného, pro vyslovení místní nepříslušnosti zdejšímu soudu chybí bližší informace o pobytu v konkrétní části [obec]. Od ledna 2021 žalovaný dle zprávy Úřadu práce č. l. 133 pobírá dávku příspěvek na živobytí a dle č. l. 134 a 137 je veden v [obec a číslo], avšak z nezjištěných důvodů. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit, či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o postoupení pohledávek č. l. 16 s přílohou seznamů č. l. 24 až 27 a potvrzením o zaplacení kupní ceny bylo prokázáno, že žalobkyně může disponovat všemi čtyřmi předmětnými pohledávkami, totéž prokazují oznámení původního věřitele č. l. 30 až 33. 4. Smlouvou č. l. 46 ve spojení s dohodou č. l. 48 žalobkyně prokázala, že od roku 1998 vedla pro žalovaného běžný účet jak výše. Smlouvou ze dne [datum] (č. l. 92), ze dne [datum] (č. l. 93), dohodou ze dne [datum] (č. l. 152) a žádostí o pojistný program ze dne [datum] (č. l. 112) bylo prokázáno pokračování tohoto smluvního vztahu s průběžnou úpravou některých podmínek. Výpisem z tohoto účtu za září 2020 bylo prokázáno, že jeho záporný zůstatek činil 3 125 Kč a k účtu byly sjednané obvyklé bankovní služby s přiměřenými a obvyklými poplatky (notorieta), vyplývající z ceníku č. l. 155 a z výpisů č. l. 147 až 151, když pokutami 3x 900 Kč se soud již zabývat nemusel. 5. Úvěrovou zprávou č. l. 85 a výpisy z účtu žalovaného č. l. 94 až 109 bylo prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, když žalovaný měl pravidelný příjem od zaměstnavatele ([právnická osoba]) okolo 20 tis. Kč měsíčně, měl sjednáno životní pojištění. S výjimkou zpeněžování kapitálových investic (např. [datum] prodej v hodnotě 100 000 Kč), neidentifikované příchozí platby 120 000 Kč dne [datum] a splátek 1 000 Kč a 2 500 Kč měsíčně od ledna 2019 s označením„ anuita“ soud v této historii neshledal znepokojivé skutečnosti z hlediska běžného hospodaření. Návrhem č. l. 125 a smlouvou č. l. 128 bylo prokázáno, že u původní věřitelky žalovaný čerpal revolvingový úvěr ze dne [datum], splatným se však stal až v srpnu 2020. Úvěrovou smlouvou č. l. 34 bylo prokázáno, že se žalovaný dne [datum] po načerpání 150 000 Kč, z toho 117 505 Kč na konsolidaci předchozího úvěru u téže věřitelky, zavázal uhradit 1 500 Kč na poplatku a 96 splátek po 2 351 Kč při úročení sazbou 10,6 % ročně a ke každé dále 199 Kč na pojistném dle rámcové pojistné smlouvy u třetí osoby jako pojistitele. Historií tohoto úvěru č. l. 54 bylo prokázáno, že na konsolidaci bylo čerpáno 116 341 Kč, 33 659 bylo použito jinak, žalovaný celkem uhradil 31 471 Kč, nikoliv však řádně ani včas. Dopisem č. l. 65 bylo prokázáno předčasné zesplatnění úvěru věřitelkou dnem [datum]. 6. Úvěrovou zprávou č. l. 86 a úvěrovou žádostí č. l. 110 bylo prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Úvěrovou smlouvou č. l. 38 bylo prokázáno, že se žalovaný dne [datum] po načerpání 25 000 Kč zavázal uhradit 250 Kč na poplatku a 96 splátek po 425 Kč při úročení sazbou 12,90 % ročně a ke každé dále 40 Kč na pojistném dle rámcové pojistné smlouvy u třetí osoby jako pojistitele. Historií tohoto úvěru č. l. 56 bylo prokázáno, že žalovaný celkem uhradil 6 696 Kč, nikoliv však řádně ani včas. Dopisem č. l. 64 bylo prokázáno předčasné zesplatnění úvěru věřitelkou dnem [datum]. 7. Úvěrovou zprávou č. l. 87 a úvěrovou žádostí č. l. 113 bylo prokázáno řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru (s výhradou proměnlivého údaje o charakteru obývané nemovitosti), když souhrn splátek čtyř úvěrů takto činil 5,5 tis. Kč měsíčně. Úvěrovou smlouvou č. l. 42 bylo prokázáno, že se žalovaný dne [datum] po načerpání 65 000 Kč zavázal uhradit 650 Kč na poplatku a 95 splátek po 1 030 Kč při úročení sazbou 10,90 % ročně a ke každé dále 97 Kč na pojistném dle rámcové pojistné smlouvy u třetí osoby jako pojistitele. Splátky všech úvěrů měla věřitelka inkasovat z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Historií tohoto úvěru č. l. 60 bylo prokázáno, že žalovaný celkem uhradil 12 636,47 Kč, nikoliv však řádně ani včas. Dopisem č. l. 66 bylo prokázáno předčasné zesplatnění úvěru věřitelkou dnem [datum]. Žalobkyně