41 C 182/2022 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala částky 14.532,62 Kč s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících ze Smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené dne [datum] (BÚ č. [bankovní účet]) a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], když se žalovaný zavázal povolený debet do výše 10.000 Kč splatit se smluvním úrokem 21,99 %. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, naopak úvěrový limit překročil do výše 12.732,62 Kč. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu žaloba společně s výzvou k vyjádření byla doručena dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o.s.ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [ulice a číslo], [obec]) dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. 4. Žalobkyně souhlasila s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání. 5. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené dne [datum] a Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne [datum] vyplývá, že tyto byly uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Obsahem smlouvy je mj. úvěr do výše 10.000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 21,99 %, spolu s poplatky za překročení debetního zůstatku ve výši 300 Kč měsíčně či výzvou ke splacení úvěru ve výši 300 Kč či zaslání upomínky v částce 600 Kč. 7. Z výpisu úvěrového účtu vedeného na jméno žalovaného vyplývá, že tento ke dni [datum] dlužil společnosti [právnická osoba] 12.737,62 Kč na jistině, 835,20 Kč na úroku z prodlení a 1.800 Kč na poplatcích. 8. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného žalovanému ze dne [datum] vyplývá, že tato ke dni [datum] prohlásila úvěr č. [bankovní účet] v částce 12.732,62 Kč za splatný a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. 9. Dopisem ze dne [datum] oznámila [právnická osoba] postoupení své pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni. 10. K listině označené jako Všeobecné produktové podmínky a Spotřebitelský kontokorentní úvěr [anonymizováno] nepřipojil žalovaný na znamení svého souhlasu svůj podpis. 11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 10.000 Kč a v níž se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splatit se smluvním úrokem 21,99 % ročně. O postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o úvěru byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení zbytku dluhu do výše přečerpaného úvěrového rámce v částce 12.732,62 Kč spolu s příslušenstvím. 12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky nedostál. Stejně tak nedostál své smluvně sjednané povinnosti zaplatit žalobkyni poplatky, když vše shora uvedené bylo obsaženo v těle smlouvy, ke které žalovaný na důkaz svého souhlasu připojil svůj podpis. 13. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. Pro úplnost soud uvádí, že veden nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 považuje poplatky i smluvní úrok z prodlení za řádně sjednané, neboť jsou obsaženy přímo v těle smlouvy, ke které žalovaný připojil svůj podpis. 14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005 mohou smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení existovat vedle sebe. 15. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32Cdo 2782/99 se výpovědí smlouvy (odstoupením od smlouvy) věřitel nemůže dostat do nevýhodnějšího stavu než před odstoupením a práva věřitele na úrok z úvěru nadále trvají. 16. Vedle práva na zaplacení uvedené pohledávky se smluvním úrokem z prodlení má žalobkyně podle § 1970 OZ právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala po žalovaném úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení dle § 1968 OZ ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v rozhodném znění, a proto soud jejímu návrhu i v této části vyhověl. 17. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl jak ve výroku I. toho rozsudku uvedeno. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 532,62 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. 19. Protože žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, soud uložil v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta. 20. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.