41 C 304/2021-64 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 6.000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 1.320 Kč a poplatkem za volitelnou službu„ presto“ 165 Kč. Tvrdila, že s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]) uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně dne [datum] žalovanému poskytla částku 6.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. 3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena dne [datum], nevyjádřil ačkoli mu, žaloba spolu s předvoláním k jednání byly doručeny podle § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu pro doručování, kterou je adresa evidována v informačním systému evidence obyvatel t.j. adresa tzv. trvalého bydliště [ulice a číslo], [obec] – [část obce]. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně omluvila podáním ze dne [datum]. Soud tedy za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. 5. K prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, bylo předloženo listinné vyhotovení smlouvy, které však není signováno žalovaným. Stejně tak nejsou žalovaným signovány všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. 6. Z potvrzení o provedené platbě [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že z účtu žalobkyně bylo odesláno 6.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 7. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem a disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet] a z výpisu z tohoto účtu vyplývá, že na tento účet bylo připsáno 6.000 Kč pod [variabilní symbol]. 8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nevyšlo najevo nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci. 9. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, že listiny založené žalobkyní k důkazu do spisu neprokazují její tvrzení obsažená v žalobě. Konkrétně že neprokazují řádné uzavření smlouvy o úvěru, tím i dohodu na odměně za poskytnutí úvěru a poplatku za volitelnou službu„ presto“. Dále byl soud připraven žalobkyni poučit, že z těchto důvodů může dojít k částečnému zamítnutí jejího návrhu. Žalobkyně však svou neúčastí při jednání takové poučení znemožnila. 10. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 11. Tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, tak nebylo před soudem prokázáno, neboť předložená smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného (viz nález Ústavního soudu ČR č.j. I. ÚS 3512/2011). Stejně tak žalovaný nepřipojil svůj podpis, na výraz souhlasu, k obchodním podmínkám žalobkyně. To za situace, když žalobkyně uplatněné nároky ať už ve formě poplatku za poskytnutí úvěru (1.320 Kč) či poplatku za volitelnou službu„ presto“ (165 Kč) opírá právě o ustanovení tam uvedená. Bylo naopak prokázáno, že žalobkyně poslala částku 6.000 Kč na účet žalovaného. 12. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 věty první OZ pokud strana plnila, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku II. uvedeno. Žalovaný se ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. 15. Zbytek žaloby představující poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.320 Kč spolu s poplatkem za volitelnou službu„ presto“ ve výši 165 Kč s úrokem z prodlení soud zamítl, neboť tyto nebyly řádně sjednány (viz výše) 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.635,19 Kč, přičemž tato částka představuje 60,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,16 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,84 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.485 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč. 17. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.