41 C 94/2022 — Okresní soud v Teplicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dluh žalovaného vzniklý v důsledku nesplnění povinností z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Žalobkyně požadovala částku 8.681,90 Kč sestávající z neuhrazené jistiny včetně pojištění ve výši 6.889,07 Kč, nákladů na upomínky ve výši 1.000 Kč, a kapitalizovaného úroku v částce 792,83 Kč. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaný žalovaný nedostavil, ačkoliv mu žaloba společně s předvoláním byly doručeny dne [datum] postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o. s. ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – [anonymizována tři slova], [obec]) dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř.. Žalobkyně se svým podáním ze dne [datum] omluvila svou neúčast na tomto jednání. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy [číslo] žalovanému dne [datum] částku 11.850 Kč čerpanou cestou revolvingového úvěru k nákupu zboží [anonymizováno] a žalovaný se v ní zavázal splatit tuto částku žalobkyni spolu s úroky e výši 28%. Žalovaný se dále zavázal platit pojištění. 5. Žalovaný nesplácel žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky řádně, proto žalobkyně požádala žalovaného dopisem ze dne [datum] o splacení celého čerpaného úvěru. Po tomto zesplatnění úvěru žalovaný žalobkyni dluh nezaplatil a žalobkyni dluží na jistině úvěru včetně pojištění částku 6.889,07 Kč, úroku 28% ročně kapitalizovaného částkou 792,83 Kč 6. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném náklady za upomínky v částce 1.000 Kč. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. OZ (oddíl 7 – Úvěr) a § 2758 a násl. OZ (oddíl 2 - Pojištění) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně poskytla žalovanému v jeho prospěch peněžní prostředky, ale žalovaný své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky nedostál. Stejně tak nedostál své smluvně sjednané povinnosti platit žalobkyni pojistné, když vše shora uvedené bylo obsaženo v těle smlouvy, ke které žalovaný na důkaz svého souhlasu připojil svůj podpis. 8. Na tomto místě soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. Pro úplnost soud uvádí, že veden nálezem Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 považuje poplatky i smluvní úrok z prodlení za řádně sjednané, neboť jsou obsaženy přímo v těle smlouvy, ke které žalovaný připojil svůj podpis. 9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005 mohou smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení existovat vedle sebe. 10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32Cdo 2782/99 se výpovědí smlouvy (odstoupením od smlouvy) věřitel nemůže dostat do nevýhodnějšího stavu než před odstoupením a práva věřitele na úrok z úvěru nadále trvají. 11. Vedle práva na zaplacení uvedené pohledávky se smluvním úrokem z prodlení má žalobkyně podle § 1970 OZ právo na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně požadovala po žalovaném úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení dle § 1968 OZ ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v rozhodném znění, a proto soud jejímu návrhu i v této části vyhověl 12. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 1.000 Kč s úrokem z prodlení. 13. Částka 1.000 Kč představuje náklady za upomínky při ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce. 14. Výše poplatku nebyla účastníky sjednána ve shora označené smlouvě, ale povinnost žalovaného k jejímu zaplacení i její výše a způsob výpočtu jsou zakotveny toliko v sazebníku žalobkyně. Takovýto způsob sjednání poplatků a smluvních pokut soud považuje s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3512/2011 za neplatný, neboť žalovaný neprojevil např. svým podpisem s jejich výší svůj souhlas. 15. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v uvedené části výrokem I. rozsudku zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.099,75 Kč, přičemž tato částka představuje 76,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,48 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8.681,90 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč. 17. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 18. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.