119 C 4/2023-82 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 9. 9. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 66 876 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná byla členem bytového družstva žalobce a nájemcem bytu [číslo] o velikosti 3+1 v 8. podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec], a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 17. 4. 2019 na dobu neurčitou. Žalovaná byla dnem 29. 6. 2020 vyloučena z členství v bytovém družstvu. Zánikem členství v bytovém družstvu zanikl i nájem družstevního bytu. Žalovaná byt užívala bez právního důvodu až do 9. 8. 2022, kdy jej žalobci předala. Předmětná částka představuje náhradu ve výši ujednaného nájemného za období od září 2021 do srpna 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili. 4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla členem bytového družstva a nájemcem bytu [číslo] o velikosti 3+1 v 8. podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec] na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 17. 4. 2019. Rozhodnutím žalobce ze dne 21. 1. 2020 byla vyloučena z členství v bytovém družstvu. Toto rozhodnutí žalovaná převzala do vlastních rukou a ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení proti němu nepodala námitky. Tím zanikl i nájem bytu a žalovaná byt nadále užívala bez právního důvodu. Byt žalobci předala až dne 9. 8. 2022. Byt je ve vlastnictví žalobce. Nájemné, včetně služeb spojených s užíváním bytu, činilo od 1. 1. 2020 částku ve výši 5 987 Kč měsíčně a od 1. 7. 2022 částku ve výši 5 430 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila nájemné za období od září 2021 do srpna 2022 a celkově dluží žalobci částku ve výši 66 876 Kč. Žalobce dne 22. 8. 2022 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle ust. § 2295 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva na základě, které žalobce přenechal žalované do užívání byt [číslo] o velikosti 3+1 v 8. podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova]. [příjmení] v [obec]. Tento nájemní vztah skončil, když žalovaná byla z členství v bytovém družstvu rozhodnutím žalobce vyloučena. Žalovaná užívala byt bez právního důvodu až do 9. 8. 2022, kdy jej žalobci předala. Výše nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu představovala od 1. 1. 2020 částku ve výši 5 987 Kč a od 1. 7. 2022 částku ve výši 5 430 Kč. Žalovaná žalobci neuhradila za období od září 2021 do srpna 2022 náhradu odpovídající výši ujednaného nájemného a dluží tak žalobci částku ve výši 66 876 Kč (10x 5 987 Kč, 1x 5 430 Kč a 1x 1 576 Kč). Proto soud žalobě vyhověl a stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 54 503 Kč, když zohlednil částečné zastavení řízení pro částku ve výši 12 373 Kč včetně příslušných úroků z prodlení (období od září 2021 do 2. 11. 2021), ke kterému došlo usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 3. 2023 č. j. 119 C 4/2023-49 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 5. 2023 č. j. 84 Co 110/2023-59. 6. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu úspěšný pouze částečně. Celková náhrada nákladů řízení by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 344 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 11 340 Kč určenou dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 2 570,40 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 81,5% a v rozsahu 18,5% byl neúspěšný, když procesně zavinil zastavení řízení, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení v rozsahu 63%, tedy v částce 11 437 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť v něm byl žalobce neúspěšný. Žalované však žádné náklady v této fázi řízení nevznikly. 8. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.