18 C 10/2023-27 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku v žalobě uvedenou z titulu nezaplacené ceny za odtah vozidla žalovaného [registrační značka] dne [datum] a parkovné na parkovišti provozované žalobcem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud oba účastníky řízení vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s ustanovením (dále jen„ ust.“) § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Oba účastníci výzvu obdrželi ve dnech [datum] a [datum], žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný ve stanovené lhůtě soudu nesdělili, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Z karty vozidla bylo zjištěno, že vlastníkem motorového vozidla [registrační značka] je žalovaný. Z obsahu protokolu o odtažení vozidla soud zjistil, že dne [datum] v 11.40 hod. bylo odtahovou službou odtaženo vozidlo [registrační značka]. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z obsahu nařízení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] Ceníku za stání silničních motorových vozidel na místní komunikaci soud zjistil cenu za nucený úplný odtah jednoho vozidla odtahovým vozidlem ve výši 1 900 Kč a cenu za střežení vozidla na odstavném parkovišti 250 Kč za první až třetí den, 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý den a 50 Kč za každý den následující. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen jako nárok na peněžité plnění ve formě nezaplacené ceny za odtah a za parkovné shora označeného vozidla, kterou měl žalovaný zaplatit jako vlastník tohoto vozidla na základě ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a nařízení hl. města Prahy [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel a střežení odtažených vozidel. Z předložených listinných důkazů a po právním posouzení věci soud učinil následující závěr: Žalobce provedl dne [datum] odtah vozidla [registrační značka] z místní komunikace v [obec], neboť žalovaný jako majitel vozidla porušil ust. § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb. Za provedení odtahu byla žalovanému předepsána částka ve výši 1 900 Kč a za parkovné ve výši 81 350 Kč. Žalovaný žalobci cenu za odtah a parkovné nezaplatil, čímž mu vznikl dluh ve výši 83 250 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil tento dluh dobrovolně, uložil mu soud povinnost jej zaplatit. Poněvadž je žalovaný od [datum] a i nadále po zaslané výzvě v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení podle ust. § 1970 obč. zák. od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 330 Kč, náhradou ve výši 600 Kč za provedení dvou úkonů (sepis výzvy a žaloby) dle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.