19 C 62/2023-42 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 17. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 25 000 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne 21. 10. 2021, když žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 25 000 Kč (peněžní prostředky mu byly poskytovány na jeho bankovní účet), ovšem do data splatnosti dne 20. 11. 2021 peněžní prostředky nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. 4. Z listin označených„ smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne 21. 10. 2021, ze dne 29. 10. 2021 a ze dne 2. 11. 2021 soud zjistil, že v takto nadepsaných listinách je jako klient označen jménem a příjmením žalovaný, je zde uvedeno rodné číslo, číslo OP, adresa trvalého bydliště, e-mailová adresa a telefonní číslo. Listina dále obsahuje ujednání o době trvání smlouvy, specifikaci výše úvěru, úrokové sazby úvěru, podmínky čerpání a splácení úvěru, důsledky prodlení klienta, způsoby ukončení smlouvy. Listiny nejsou podepsány. 5. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 23. 9. 2021 z něj byla odeslána částka 10 900 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem půjčka od [webová adresa], dne 29. 10. 2021 z něj byla odeslána částka 9 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem dodatečná půjčka od [webová adresa] N.2 a dne 3. 11. 2021 z něj byla odeslána částka 4 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem dodatečná půjčka od [webová adresa] N.3. 6. Ze zprávy České spořitelny, a.s. ze dne 21. 7. 2023 soud zjistil, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byly připsány dne 23. 9. 2021 částka 10 900 Kč, dne 21. 10. 2021 částka 12 000 Kč, dne 29. 10. 2021 částka 9 000 Kč a dne 3. 11. 2021 částka 4 000 Kč, přičemž všechny platby byly připsány od společnosti [právnická osoba] 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni mimo jiné pohledávku za žalovaným. 8. Z oznámení ze dne 18. 5. 2022 soud rovněž zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení zaslala na adresu trvalého pobytu žalovaného. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 5. 2022 a z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu mu zaslala na adresu trvalého pobytu. 10. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byly mezi její právní předchůdkyní společností [právnická osoba] a žalovaným distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřeny smlouvy o úvěru, jejichž předmětem by byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 25 000 Kč a závazek žalovaného za sjednaných podmínek tento úvěr splatit. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet částku v celkové výši 35 900 Kč. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně finanční prostředky nevrátil. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a uložil mu proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč, když žalobkyně vyšší částku, ani jiné nároky žalobou neuplatňovala. 11. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění v celkové výši 900 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 11, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o.s.ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. 13. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 14. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.