20 C 148/2023-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (80 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle registru vozidel) nákladního automobilu do hmotnosti 3,5t s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (6 880 Kč), úroku z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). Soud se pokusil o spojení ostatních nároků, které žalobkyně proti žalované uplatnila. Ke společnému projednání a rozhodnutí tak spojil věc sp. zn. 20 C 157/2023, podanou ke zdejšímu soudu [datum] Touto se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v II. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od [datum] do [datum] (45 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle registru vozidel) nákladního automobilu do hmotnosti 3,5t s [registrační značka] neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (3 870 Kč), úroku z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (300 Kč). 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese podnikatelského sídla i ve své datové schránce se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla). 3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu nejprve ohledně nároku ve vedoucí spisové značce: 4. Ve vedoucí spisové značce žalovaná jako vlastník a provozovatel jiného nákladního automobilu Ford Transit 100 s [registrační značka] neuzavřela v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 7 180 Kč, adresovala ji však na [ulice a číslo] v [obec], kde měla žalovaná sídlo dle obchodního rejstříku jen do [datum]. Výzvu nezasílala datovou zprávou (soudu je z četné předchozí úřední činnosti známo, že žalobkyně podnikatele ani právnické osoby do datových schránek při uplatňování nároků překvapivě vůbec nevyzývá), ale dle výpisu doručování č. l. 19 doporučeným psaním. U té je prokázáno„ doručení příjemci zásilky“, což však bez dalšího neprokazuje doručení oprávněné osobě, neboť stejný záznam generuje vhození do označené domovní schránky. Doručení oprávněné osobě do vlastních rukou či dodání do dispoziční sféry žalované, která na dané adrese již neměla několik let sídlo, tak z důkazu nevyplývá. Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne [datum] a [datum], doručovanými rovněž na již neplatnou adresu podnikatelského sídla žalované. Dále byla dne [datum] zasílána upomínka od inkasní agentury [právnická osoba] Současně bylo doručováno do datové schránky (č. l. 23). Dne [datum] zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu, současně bylo doručováno do datové schránky (č. l. 24). 5. Podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle odst. 7 tamtéž pak platí, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení dle předchozího odstavce jako zaniklý prekluzí. Žalobkyně by k zachování (alespoň části) nároku musela tento uplatnit do [datum]. Výzvu však ze soudu neznámého důvodu doručovala na již neaktuální podnikatelské sídlo. Resp. soud se obává, že vzniklá situace je odrazem nezájmu žalobkyně i jiný údaj, než obsažený v registru vozidel. Soud již v předchozím řízení (20 C 178/2022, kde rozsudek nebude zveřejněn, neboť žalobkyně vzala žalobu před právní mocí zamítavého rozsudku žalobu zpět), oslovil ohledně původu adresy v registru vozidel Magistrát města Teplice (v tamním řízení soud předpokládal provedení přihlášení vozidla s uvedením adresy, s níž do řízení přišla žalobkyně), úřad nejprve podáním ze dne [datum] sdělil, že v registru vozidel se údaj o změně trvalého pobytu zobrazí poté, co občan o změnu takové adresy požádá v agendě Evidence obyvatel. Pokud se občan dostaví v zápětí i na registr vozidel, je změna provedena ihned; pokud se nedostaví, změna se zpravidla propíše automaticky během následujícího dne, někdy to však neproběhne automatizovaně a úřad adresu zapíše manuálně. Dále úřad v doplňujícím podání doplnil výslovně, že údaje o pobytech jsou do Centrálního registru vozidel automaticky generovány z Informačního systému základních registrů. 7. V této věci je projednáván nárok proti právnické osobě, soud se však obává, že žalobkyně postupuje shodně i vůči těmto a do jiných databází nenahlíží, ačkoliv zde se jedná o veřejně dostupný obchodní rejstřík a nikoliv registr obyvatel, k němuž má žalobkyně také povolen přístup (§ 18 odst. 2 tamtéž), dlouhodobě jej však nevyužívá, což ostatně z jejího vyjádření i v předchozím řízení sp. zn. 20 C 178/2022 vyplývá konkludentně. 8. Soud nemůže na tomto místě než zopakovat, co žalobkyni soustavně opakuje již několik let. Žalobkyně dlouhodobě nepracuje se svým zákonným oprávněním dle § 18 odst. 12 zákona č. 168/1999 Sb. nahlížet do registru obyvatel a (implicitně) spoléhá na průpis údajů ze základních registrů do agendy registru vozidel, resp. v tomto případě na údaj z kupní smlouvy. Zde lze totéž konstatovat i k údajům o sídlech právnické osoby, u kterých lze shodně dovozovat jejich průpis do registru vozidel. Přitom se již dříve v jiném řízení (sp. zn. 20 C 178/2022) opět potvrdilo výslovným sdělením Magistrátu města Teplice, že průpis těchto údajů mezi jednotlivými registry je nespolehlivý i pro samotný registr vozidel, ačkoliv s ním státní správa počítá. Zde však žalobkyně nevycházela ani z takového zdroje údajů a vycházela z obsahu (historické) soukromé listiny. Právě proto však je žalobkyni zákonem výslovně poskytnut přístup do registru obyvatel, čímž oproti veškerým ryze soukromoprávním subjektům získává nesporné privilegium - jaké se jinak těší jen orgány veřejné správy a samosprávy. V předmětné věci je obchodní rejstřík dostupný každému. Žalobkyně však ani jeden přístup zjevně nevyužívá (soudu není známo, zda o faktické/technické zřízení přístupu do registru obyvatel dle zákonného oprávnění vůbec kdy usilovala) a ignoruje tak již několik let poučení (přinejmenším) od senátu 20C zdejšího soudu (resp. 28C Okresního soudu v Děčíně) v tom smyslu, že ohledně adresy trvalého pobytu občana se na jinou databázi, než na základní registr obyvatel (natož pak jiné zdroje neoficiálních údajů), nelze zcela spoléhat, neboť je zatížena nenulovou chybovostí, resp. v případě historické kupní smlouvy má toliko historickou relevanci. Totéž lze nyní analogicky dovodit i pro sídlo právnické osoby. V četných případech tak doručuje všechny písemnosti na neaktuální adresy trvalého pobytu, v tomto případě na historickou adresu sídla. 9. Případně se žalobkyně odvolává (v jiných řízeních) na zjevně obsoletní ustanovení § 11 zákona č. 56/2001 Sb. To však nereflektuje uplynulou elektronizaci státní správy a není již ani v úřední v praxi využíváno (jak soud v tomto řízení ověřil dotazem na registr vozidel při Magistrátu města Teplice). V běžné úřední praxi občan oznámí změnu adresy trvalého pobytu vůči agendě evidence obyvatel a logicky spoléhá na sdílení tohoto údaje nejen v rámci téhož obecního/městského/magistrátního úřadu, ale rovněž napříč ostatními (elektronicky vedenými) veřejnými registry – což je ostatně v souladu s § 5