21 C 353/2022-60 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 15 734 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s [registrační značka], se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, neuzavřel v období od 24. 4. 2020 do 8. 8. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 029 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 1. 10. 2020 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný pak ani v následném období od 9. 8. 2020 do 11. 3. 2021 neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu shora uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku za toto následné období ve výši 10 105 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 9. 8. 2021 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podáním ze dne 30. 1. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 15 734 Kč a uvedla, že žalovaný jí dne 28. 11. 2022 tuto částku uhradil, čímž byla uhrazena jistina. Žalobkyně trvala na úhradě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je od 1. 3. 2019 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], přičemž neměl v období od 24. 4. 2020 do 8. 8. 2020 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 10. 2020 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 5 029 Kč (47 Kč jako denní sazba příspěvku x 107 dnů) a náklady na uplatnění příspěvku v částce 300 Kč; výzva byla žalovanému doručena dne 2. 10. 2020. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu dalšími upomínkami. Ani v následném období od 9. 8. 2020 do 11. 3. 2021 neměl žalovaný uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu shora uvedeného vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 9. 8. 2021 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 10 105 Kč (47 Kč jako denní sazba příspěvku x 215 dnů) a náklady na uplatnění příspěvku v částce 300 Kč; výzva byla žalovanému doručena dne 11. 8. 2021. Žalovaný v uvedené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu dalšími upomínkami. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od 28. 11. 2022 do 29. 11. 2022 vyplynulo, že žalovaný, resp. [jméno] [příjmení] dne 28. 11. 2022 uhradila žalobkyni částku 5 329 Kč a částku 10 405 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala ještě před zahájením prvního jednání žalobu částečně zpět, jak již bylo uvedeno shora, soud v souladu s ust. § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozsudku řízení co do částky 15 734 Kč zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného k částečnému zpětvzetí žaloby, když z předložených listin má za prokázané, že k úhradě této částky došlo dne 28. 11. 2022. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně, když žalovaný byl v rozhodné vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a k tomuto vozidlu neuzavřel v žalovaném období pojištění odpovědnosti z jeho provozu, resp. se v řízení nebránil a neprokazoval, že by vlastníkem a provozovatelem vozidla v období uvedeném v žalobě nebyl či k němu měl v rozhodné době uzavřené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vyzvala k úhradě příspěvků. K úhradě dluhu ze strany žalovaného pak došlo až po dlouhé době po splatnosti obou příspěvků a po podání žaloby, žalovaný se tedy dnem následujícím po splatnosti příspěvků dostal do prodlení se zaplacením peněžité pohledávky a žalobkyni tak podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení za období prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 5 029 Kč za období od 15. 12. 2020 do 28. 11. 2022 (tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení) a z částky zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 10 105 Kč za období od 23. 10. 2021 do 28. 11. 2022 (tj. ode dne následujícího po splatnosti tohoto příspěvku do zaplacení), a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení v částce 4 720,40 Kč, když žalobkyně byla z procesního hlediska v řízení zcela úspěšná, neboť žaloba byla částečně vzata zpět pro chování žalovaného, který dluh uhradil až po podání žaloby. Tyto náklady pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé - žaloba), dále dle ust. § 6 a § 7 stejné vyhlášky odměna ve výši 1 740 Kč a dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (písemné podání soudu ve věci samé - částečné zpětvzetí žaloby) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 3 240 Kč částkou 680,40 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně za první tři úkony právní služby pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.