21 C 362/2022-50 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 27 562,84 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 18. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpal úvěr v konečné výši 27 562,84 Kč, který měl být splacen dne 11. 2. 2022. Žalovaný úvěr v uvedené výši čerpal, když tento byl poskytován z účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby nárok v části jistiny žalované částky byl posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den 16. 5. 2023, k němuž se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a v rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z listiny„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, za jakých podmínek poskytuje společnost [právnická osoba] spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč, a to formou opakovaného čerpání úvěrového limitu. V informaci jsou uvedeny údaje o věřiteli/zprostředkovateli úvěru, popis základních vlastností úvěru a dále i náklady takového spotřebitelského úvěru a důležité právní aspekty. Listina není nikým podepsána. 5. V listině„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ ze dne 18. 11. 2019 jsou jako smluvní strany označeny společnost [právnická osoba] na straně věřitele a žalovaný jako klient, kdy předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru až do výše 80 000 Kč žalovanému, a to formou opakovaného čerpání úvěrového limitu, při sjednané úrokové sazbě 11,9 % měsíčně. Listina stanoví dále způsob splácení úvěru, důsledky prodlení klienta a možnost ukončení smlouvy. Listina není podepsána žádnou ze smluvních stran. Rovněž nepodepsané jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], které stanoví bližší podmínky pro poskytování spotřebitelských úvěrů spotřebitelům s trvalým bydlištěm v České republice. 6. Z platební informace vystavené společností [právnická osoba] na jméno žalovaného bylo zjištěno, že aktuální dlužná částka k datu splatnosti 11. 2. 2022 měla dle této společnosti činit 27 705,96 Kč – zůstatek 18 798,12 Kč, úroky 8 157,84 a třikrát náhrada účelně vynaložených nákladů po 250 Kč. 7. Z listiny označené„ Loan Application info“ nebylo zjištěno ničeho, Stejně tak pro posouzení této věci nebylo ničeho zjištěno ani z tabulky předložené žalobkyní, která v níž jsou opakovaně uvedeny položky faktura, úhrada vývěr, vůbec však není zřejmé, k čemu se tato tabulka vztahuje. 8. Dodatkem ze dne 26. 4. 2021 mělo dojít mezi společností [právnická osoba] a žalovaným k ujednání o navýšení úvěrového limitu na částku 18 500 Kč; listina není nikým podepsána. 9. Žalovaný poskytl žalobkyni či její právní předchůdkyni občanský průkaz, s nímž se i vyfotil. 10. Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 16. 3. 2022 mělo být žalovanému oznámeno, že společností [právnická osoba] byla tvrzená pohledávka ze spotřebitelského úvěru ve výši 27 562,84 Kč postoupena žalobkyni. Právním zástupcem žalobkyně byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2022 vyzván k úhradě dluhu ve výši 27 562,84 Kč žalobkyni. Dopisy byly dle podacího lístku žalovanému zaslány doporučeně v den jejich vyhotovení. 11. K návrhu žalobkyně soud vyžádal od [právnická osoba] zprávu, kdo byl ke dni 18. 11. 2019 majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet], přičemž ze zprávy banky bylo zjištěno, že majitelem uvedeného účtu byl ke dni 18. 11. 2019 žalovaný, který byl současně jedinou osobou s dispozičními právy k účtu. 12. Soud z provedeného dokazování tedy zjistil následující skutkový stav: Žalovaný zřejmě vedl se společností [právnická osoba] jednání o uzavření smlouvy o úvěru, když tato společnost i připravila návrh smlouvy o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 80 000 Kč. Účet uvedený v návrhu smlouvy patří žalovanému, který byl ke dni 18. 11. 2019 rovněž jedinou osobou s dispozičními právy k účtu. Soud však již nemá z předložených listin nemá za prokázané, že by k uzavření smlouvy o úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným skutečně došlo, když listina není podepsána žádnou ze smluvních stran, stejně tak nemá za prokázanou ani skutečnost, že by společnost [právnická osoba] či žalobkyně žalovanému poskytly jakékoliv peněžní prostředky převodem na jeho účet. Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 16. 3. 2022 mělo být žalovanému oznámeno, že společnost [právnická osoba] tvrzenou pohledávku ze spotřebitelského úvěru ve výši 27 562,84 Kč postoupila žalobkyni a právním zástupcem žalobkyně byl žalovaný předžalobní upomínkou téhož data vyzván k úhradě dluhu ve výši 27 562,84 Kč žalobkyni. 13. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. § 2395 a násl., ust. § 2390 a násl. a konečně i ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. 14. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, a nedošlo ani k uzavření smlouvy o zápůjčce, když žalobkyní předložená listina není opatřena podpisem žádné ze smluvních stran a není tedy prokázáno vědomí žalovaného o smluvním ujednání, ani jeho vůle být smlouvou vázán. Žalobkyně pak v řízení ani neprokázala, že by žalovanému poskytla, ať již ona či její právní předchůdkyně, jakoukoliv částku, aby soud mohl případně žalobou uplatněný nárok posoudit jako plnění bez právního důvodu ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Soud vyžádal a provedl důkaz žalobkyni navrženou zprávou banky, nicméně skutečnost, že žalovaný byl majitelem a jedinou osobou s dispozičními právy k předmětnému účtu, neprokazuje tvrzení žalobkyně, že mu měla být bezhotovostním převodem poskytnuta společností [právnická osoba] žalovaná částka (či alespoň její část). Z listin předložených žalobkyní v tomto řízení pak nebylo prokázáno vyplacení jakékoliv částky žalovanému. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označení důkazů k prokázání sporných tvrzení, jak jsou uvedena výše, žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila a sama se tak o možnost reagovat na toto poučení připravila. Z uvedených důvodů tedy byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly.