21 C 69/2023-71 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2022, doplněnou podáními ze dne 4. 4. 2023 a 20. 4. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 734,15 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná uzavřela dne 30. 3. 2022 se společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se tato společnost zavázala poskytnout žalované úvěr v původní výši 13 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30. 9. 2022 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná úvěr ve výši 13 000 Kč čerpala, když úvěr byl právní předchůdkyní žalobkyně převeden na účet žalované, do sjednaného data však peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se ve smlouvě zavázala dále uhradit smluvní úrok ve výši 3 734,15 Kč [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021. Žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a dále lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI, žalobkyně však příslušnou dokumentací nedisponuje. 2. Usnesením Okresního soudu v Teplicích č. j. 21 C 69/2023-44 ze dne 21. 6. 2023, které nabylo právní moci dne 26. 7. 2023, bylo řízení s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby co do částky 3 734,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 734,15 Kč od 1. 8. 2022 zastaveno. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, resp. soudu byla doručena toliko nepodepsaná podání, k nimž soud nemohl přihlížet. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den 24. 10. 2023, ke kterému se žalobkyně ani žalovaná, ač řádně předvolány, nedostavily. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastnic. 5. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila žalobkyně, když žalovaná zůstala ve věci nečinná, a dále zprávou banky vyžádanou k návrhu žalobkyně, a z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne 30. 3. 2022 vyplývá, že jako věřitel je zde označena společnost [právnická osoba], [IČO], jako klient žalovaná a předmětem smlouvy má být poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 13 000 Kč žalované, se splatností formou 6 měsíčních splátek po 2 824,48 Kč, při zápůjční úrokové sazbě 97,74 % ročně, za podmínek ve smlouvě dále uvedených. Listina není podepsána žádnou ze smluvních stran. 7. Bližší podmínky poskytování úvěrů splatných jednorázově stanoví obchodní podmínky [právnická osoba], které nejsou nikým podepsány. 8. Dopisem ze dne 18. 5. 2022 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že pohledávku ze smlouvy [číslo] ve výši 33 778 Kč postoupila žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou téhož data k úhradě částky 25 000 Kč, která mu byla půjčena společností [právnická osoba], s příslušenstvím žalobkyni. Dle podacího lístku byla žalovanému zásilka zaslána dne 18. 5. 2022 doporučeně. 9. Z výpisu z účtu [číslo] ze dne 29. 3. 2022 bylo zjištěno, že na tento účet byla z účtu č. [bankovní účet] připsána platba ve výši 0,01 Kč. 10. Z výpisu z účtu [číslo] ze dne 30. 3. 2022 bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla poukázána platba ve výši 13 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 11. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne 14. 8. 2023 soud zjistil, že jediným majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byla v březnu 2022 žalovaná. 12. Předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2022 byla žalovaná společností [právnická osoba] vyzvána k úhradě dluhu ve výši 17 216,68 Kč, a to ihned; doklad o odeslání výzvy žalobkyně soudu nedoložila. 13. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021. Postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne 14. 9. 2022. 14. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 9. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v celkové výši 22 814 Kč žalobkyni, a to do tří dnů; výzva byla dle podacího lístku zaslána žalované doporučeně dne 14. 9. 2022. 15. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] poukázala převodem z účtu na účet vedený u [právnická osoba], č. ú. [bankovní účet], částku 13 000 Kč [právnická osoba], ze dne 14. 8. 2023 vyplývá, že majitelem předmětného účtu a jedinou osobou s dispozičními právy byla v březnu 2022 žalovaná. Dle tvrzení žalobkyně předcházelo zaslání uvedené částky žalované uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy k tomuto tvrzení žalobkyně předložila listinu označenou„ Smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo]“, která není podepsána žádnou ze smluvních stran. Podepsány nejsou ani předložené obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] Pohledávka za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 9. 2022 a předžalobní upomínkou stejného data byla právním zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 14. 9. 2022. 16. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“), a dále dle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku. 17. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku. Jak již bylo uvedeno shora, smlouva není podepsána žádnou ze smluvních stran, a žalobkyně tedy neprokázala, že by žalovaná byla s obsahem smlouvy seznámena a bylo její vůlí takovou smlouvu sjednat. Nadto soud podotýká, že žalobkyně ani soudu nedoložila žádné ze svých tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, sama uvedla, že doklady v tomto směru nedisponuje. V řízení tak bylo toliko prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet, jehož majitelem a jediným disponentem byla žalovaná, v březnu 2022 částku celkem 13 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení je dána ujednáním smlouvy o postoupení pohledávek. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 13 000 Kč, kterou je žalovaná povinna vrátit žalobkyni s odkazem na ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z titulu bezdůvodného obohacení. Ze shora uvedených důvodů tedy soud vyhověl podané žalobě v této části a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč. 18. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení této částky. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, které jí byla zaslána dne 14. 9. 2022 a dnem 19. 9. 2022 tak nastala domněnka doby dojití ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku Lhůta ke splnění povinnosti byla žalobkyní stanovena třídenní, pokud tedy žalovaná nejpozději dne 22. 9. 2022 neplnila, dostala se následujícím dnem do prodlení, a soud jí tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou 13 000 Kč i úrok z prodlení z této částky dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 23. 9. 2022 do zaplacení. Ve zbývající části uplatněného příslušenství pak soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že v období od 1. 8. 2022 do 22. 9. 2022 nebyla žalovaná v prodlení s vrácením peněžitého plnění, když bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem věci a písemné podání soudu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud ještě uvádí, že z lustrace v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že říz