27 C 55/2023-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 13. 11. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 25 850 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje součet cen za nucený odtah vozidla žalovaného provedený dne 17. 1. 2022 (1 900 Kč) a parkovného za parkování odtaženého vozidla na nepřetržitě střeženém parkovišti v době od 17. 1. 2022 do 18. 3. 2022 (23 950 Kč). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud k projednání věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 17. 1. 2022 bylo žalobkyní na pokyn [anonymizována čtyři slova] [obec] odtaženo vozidlo Škoda Octavia s [registrační značka] na střežené parkoviště žalobkyně. Dne 18. 3. 2022 si žalovaný vozidlo na střeženém parkovišti žalobkyně převzal, ale cenu za odtah a parkovné nezaplatil. Cena za odtah je stanovena částkou 1 900 Kč a parkovné za 1. až 3. den částkou 250 Kč za den a za 4. až 180. den částkou 400 Kč za den. Dne 23. 3. 2022 žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky 25 850 Kč za odtah a parkovné. Podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Po posouzení shora uvedeného závěru o skutkovém stavu zejména podle citovaných ustanovení právních předpisů a zohlednění ustálené judikatury dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vozidlo, jehož provozovatelem je (či v rozhodné době byl) žalovaný, neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s odstraněním vozidla vzniklé žalobkyni. Ústavní soud v nálezu ze dne 6. 11. 2003 sp. zn. III. ÚS 150/03 vyslovil závěr, že závazkový vztah založený podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu ve spojení s § 489 a § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, která byla k nucenému odtahu oprávněna a jíž škoda vznikla, přičemž tento vztah je budován na principu odpovědnosti objektivní (viz rozsudek NS ČR ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 813/2007). Za odstranění vozidla nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. Proto soud žalobě vyhověl a výrokem I. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 25 850 Kč představující součet ceny za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovného za dobu od 17. 1. 2022 do 18. 3. 2022 (750 Kč + 23 200 Kč). Protože je žalovaný se splněním závazku v prodlení, má žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o peněžité plnění, právo požadovat po žalovaném i úrok z prodlení. Proto soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni také zákonný úrok z prodlení od 23. 4. 2022 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 034 Kč a paušální náhrady hotových výdajů (za výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Soud pouze dodává, že náklady spojené s podáním žalobkyně došlým soudu dne 10. 5. 2023 nelze považovat za účelně vynaložené. Soud k tomuto žalobkyni nevyzval, ale hodlala-li sama žalobkyně, namísto dostavení se k jednání soudu,„ shrnout svá dosavadní žalobní tvrzení“, pak nemůže požadovat náhradu nákladů s takovým podáním spojených po žalovaném. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.