41 C 318/2022 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobci domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil, že jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] vymezeném v geometrickém plánu [číslo] [rok], který dne [datum] ověřila úředně oprávněná zeměměřičská inženýrka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok] a který je součástí tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnili tím, že se od [datum] domnívali, že pozemek je v jejich vlastnictví, když měli za to, že se jedná o část pozemku parc. [číslo] jehož jsou vlastníky a pozemek jim tak i předán. Žalobci tak užívali dotčený pozemek po dobu více než 20ti let jako pozemek vlastní. 2. Žalovaný podáním ze dne [datum] odmítl nárok žalobou uplatněný, když poukázal na to, že je vlastníkem značného počtu pozemků, což mu znesnadňuje kontrolu držby těchto pozemků. Narušení ze strany žalobců zjistil kontrolou a následně oznámil žalobcům dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dále poukázal na nutnost doplnění tvrzení o to kdy se žalobci ujali držby dotčené části pozemku, velikost jeho rozlohy a kdy jej převzali od svých předchůdců. 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] doplnili svá skutková tvrzení v tom smyslu, že se držiteli sporného pozemku stali dne [datum] a to na základě Dohody o zřízení práva osobního užívání registrované Státním notářstvím v [obec] pod č. [jméno] [anonymizováno] [rok] a dále Dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku registrované Státním notářstvím v [obec] pod č. [jméno] [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně pak převzala část sporného pozemku od [jméno] [příjmení] a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], registrované Státním notářstvím v [obec] pod č. [anonymizováno] [číslo]. 4. Z Dohody o zřízení práva společného užívání a pozemku podle § 210 občanského zák. č. 64 Sb., pro stavbu rod. domku ze dne [datum] vyplývá, že jí zřídil tehdejší Městský národní výbor v [obec] žalobcům a paní [příjmení] právo společného užívání pozemku parc. [číslo] zaměřeném geometrickým plánem Střediska geodézie v [obec] dne [datum] pod č. zak. [číslo], oddělením z parc. [číslo] vše zapsáno v kat. [obec], za účelem stavby rodinného domku. Dohoda byla registrování Státním notářstvím v [obec] dne [anonymizováno] [rok] pod č. [jméno] [číslo]. 5. Z výpisu Katastru nemovitostí ze dne [datum] vyplývá žalobcům patří ve společném jmění manželů společně a nerozdílně ½ pozemků parc. [číslo] o výměře 612m2, druh pozemku trvalý travní porost, způsob ochrany zemědělský půdní fond a parc. [číslo] o výměře 140m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení a žalované patří druhá polovina shora specifikovaných pozemků, vše zapsáno na [list vlastnictví], v katastrálním území [číslo] [obec], obec [číslo] [obec], okres [anonymizováno] [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice. Z téhož výpisu vyplývá, že nabývacími tituly byly Dohoda o zřízení práva osobního užívání [jméno] [anonymizováno] [rok], ve prospěch žalovaných Dohoda o zřízení práva osob. užívání ze dne [datum] reg. dne [datum] a smlouva o převodu nemovitosti [anonymizováno] [číslo], Darovací smlouva ze dne [datum], reg. dne [datum] ve prospěch žalované. 6. Z geometrického plánu [číslo] [rok], který dne [datum] ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok] vyplývá, že nově oddělený pozemek parc. [číslo] bezprostředně přiléhá k pozemku žalobců parc. [číslo] svým tvarem kopíruje hranice tohoto pozemku směrem k přilehlé komunikaci. Součástí spisového materiálu jsou pak originální vyhotovení tohoto geometrického plánu [číslo] [rok], která dne [datum] a dne [datum] ověřila úředně oprávněná zeměměřičská inženýrka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok]. 7. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného [anonymizováno] [příjmení] vyplývá, že se žalovaný obracel na uživatele pozemku parc. [číslo] když zjistil, že došlo k připlocení jeho části bez právního titulu. 8. Z dopisu pr. zást. žalobců ze dne [datum] adresovaného žalovanému vyplývá, že žalobci sice připustili připlocení části pozemku parc. [číslo] avšak v místech, která jim byla předchozími vlastníky pozemku označena. 9. Z oznámení usnesení rady města [číslo] žalovaného adresovaného pr. zást. žalobců ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný schválil zveřejnění záměru prodeje dotčené části pozemku parc. [číslo]. 10. Z oznámení usnesení zastupitelstva města [číslo] žalovaného adresovaného pr. zást. žalobců ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný rozhodl o prodeji dotčené části pozemku parc. [číslo] o velikosti 29m2 žalobcům za cenu 1.000 Kč za m2. 11. Z dopisu pr. zást. žalobců ze dne [datum] adresovaného žalovanému vyplývá, že žalobci odmítli uzavřít kupní smlouvu k dotčené části pozemku parc. [číslo] neboť mají za to, že ji nabyli podle § 1089 OZ, když ji užívají po doby delší 20ti let dle § 1095 OZ. 12. Z oznámení usnesení zastupitelstva města [číslo] žalovaného adresovaného pr. zást. žalobců ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný rozhodl o nesouhlasu s názorem žalovaných o vydržení dotčené části pozemku parc. [číslo] o velikosti 29m2. 13. Z lustrace centrální evidence obyvatel žalobce vyplývá, že tento má na adrese [adresa žalobkyně a žalobce]. 14. Z lustrace centrální evidence obyvatel žalobkyně vyplývá, že tato má na adrese [adresa žalobkyně a žalobce]. 15. V rámci jednání konaného dne [datum] žalovaný v rámci své obrany poukázal na to, že majetek nabyl od tehdy ještě Československého státu a vzhledem k rozsahu takto nabytého majetku nebylo lze provést kontrolu užívání všech pozemků, dříve než v roce [rok], s tím, že se závadový stav pokusilo napravit uzavřením kupní smlouvy. Připustil, že nedisponuje jinými, než v řízení již provedenými důkazními prostředky a ani jinými tvrzeními. 16. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil nic, co by mělo vliv na jeho rozhodnutí ve věci. 17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce nabyl spolu s žalovanou do společného jmění manželů podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] přilehlém k dotčené části pozemku, jak je nově vytyčen geometrickým plánem pod parc. [číslo] dne [datum]. 18. Žalovaná nabyla zbývající podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] přilehlém k dotčené části pozemku, jak je nově vytyčen geometrickým plánem pod parc. [číslo] dne [datum]. Oba žalobci však užívali dotčenou část pozemku od [datum], od kdy mají na adrese [adresa žalobkyně a žalobce]. Žalovaný zjistil narušení svých vlastnických práv [datum]. Lze tak učinit závěr, že žalobci užívali dotčenou část pozemku, jak je nově vytyčen geometrickým plánem pod parc. [číslo] nejméně od [datum], tedy po dobu více než 25ti let, vztaženo k okamžiku podání žaloby na soud. 19. Podle § 995 občanského zákoníku ([příjmení]) bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Náhoda, která by věc u vlastníka nebyla stihla, však jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržel. 20. Podle § 989 odst. 1 OZ vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. 21. Podle § 1089 odst. 1 OZ pokud drží poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. 22. Podle § 1091 odst. 2 OZ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. 23. Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. 24. Podle § 3066 občanského zákoníku do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. 25. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp.zn. 22 Cdo 3387/2021 vyjádřil závěr, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § [číslo] a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak vydržení mimořádného. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc„ nikoli v nepoctivém úmyslu“ není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o. z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.). Do vydržecí doby jak pro řádné,