110 C 31/2023-52 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 27. 12. 2023 domáhala toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovaným povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 19 290 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem domu č.p., Anonymizováno, , adresa, , kde žalovaní na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 7. 2002 užívali byt č., hodnota, s přísl. ve 2. podlaží domu o velikosti 1+3. Předmětná částka představuje dlužné nájemné a zálohy na služby za září 2023 ve výši 13 000 Kč a říjen 2023 ve výši 6 290 Kč.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř.4. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, obec a k.ú. , adresa, , bylo zjištěno, že je žalobkyně vlastníkem domu č.p. , Anonymizováno, , adresa, . Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že dne 14. 7. 2002 uzavřela žalobkyně jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci nájemní smlouvu na byt č., hodnota, přísl. ve 2. podlaží domu o velikosti 1+3 v , adresa, . Nájemní smlouva byla smluvena na dobu určitou od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2024. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly od 1. 11. 2022 smluveny dle evidenčního listu ve výši 13 000 Kč měsíčně se splatností ke každému 25. dni v běžném měsíci a od 1. 10. 2023 smluveny dle evidenčního listu ve výši 6 290 Kč měsíčně se splatností ke každému 25. dni v běžném měsíci. Žalovaní dle vývoje předpisů a plateb neuhradili nájemné a služby spojené s užíváním bytu za období za září 2023 ve výši 13 000 Kč a říjen 2023 ve výši 6 290 Kč, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 14. 8. 2023, 10. 10. 2023.5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2201 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, dále jen o.z., když nájemní vztah vznikl po 1.1.2014. Podle ustanovení § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2217 o.z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.6. Podle ustanovení § 2246 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.7. Podle ustanovení § 2247 odst. 1) o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2) uvedeného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Dle odst.3) způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (z.č. 67/2013 Sb.). Dle odst. 4) si strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, a proto jí ve výroku I rozsudku vyhověl. Žalovaní uzavřeli s žalobkyní výše uvedenou smlouvu o nájmu bytu, tj. zavázali se hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve stanovené výši. Žalovaní tuto smlouvu stvrdili svým podpisem a zavázali se tak respektovat práva a povinnosti, které z ní pro jednotlivé smluvní strany vyplývaly. Žalovaní neuhradili řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu za září 2023 ve výši 13 000 Kč a říjen 2023 ve výši 6 290 Kč.9. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. S ohledem na uvedené soud uložil žalovaným povinnost k plnění včetně příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení z dlužného nájemného a služeb vždy od následujícího dne po jejich splatnosti, tedy od 26. dne běžného měsíce z dlužné částky.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Částka 5 400 Kč představuje zaplacený soudní poplatek v souladu se zákonem o soudních poplatcích ve výši 1 000 Kč, dále v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, dle § 7 odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právního zastoupení ve věci (příprava a převzetí věci a sepis žaloby) ve výši 2 x 1 900 Kč = 3 800 Kč, dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 advokátního tarifu 2 režijní paušály po 300 Kč za 2 úkony právního zastoupení. Právní zástupce žalobkyně není plátce DPH.12. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovaným povinnost, aby zaplatili podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.13. Povinnost k plnění byla uložena jako společná a nerozdílná s odkazem na ustanovení § 1872 o.z., když do výše plnění jednoho z žalovaných zaniká povinnost k plnění druhému žalovanému.14. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.