112 C 3/2024 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytové jednotky č. , hodnota, v 4. nadzemním podlaží o velikosti 3+1 s příslušenstvím na adrese , adresa, , a to za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, měsíčně, tvořené nájemným , částka, a zálohami na služby , částka, a od , datum, částku , částka, (nájemné , částka, a zálohy na služby , částka, ).Žalovaná 2 se ve věci nevyjádřila. Žalovaný 1 v podaném odporu uvedl, že při předání bytu nebyla řádně sepsaná smlouva, jelikož k ní nedoložil řádně požadované doklady o zaměstnání. Uvedený byt neobývali a elektřina byla vedena na druhou žalovanou. Současně dodal, že uhradil kauci ve výši , částka, .K podanému odporu žalobkyně uvedla, že došlo k řádnému uzavření nájemního vztahu a kauce žalovanými složena nebyla.Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Z výpisu za katastru nemovitostí soud zjistil, že dům na adrese , adresa, je ve vlastnictví žalobkyně. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, má soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanými smlouvu na nájem bytové jednotky č. , hodnota, ve 4. nadzemním podlaží o velikosti 3+1 s příslušenstvím na adrese , adresa, na dobu určitou od , datum, do , datum, . Nájemné bylo nájemní smlouvou dohodnuto ve výši , částka, a zálohy na služby spojené s užíváním bytu budou stanoveny evidenčním listem. Splatnost nájmu a záloh byla stanovena do 25. dne v měsíci. V bodu 3. 6. bylo uvedeno, že strany sjednali kauci ve výši , částka, , která bud po skončení nájemního vztahu vrácena. Smlouva je podepsána jednatelem žalobkyně a žalovanými, kteří ji parafovali na každé ze stran. Z evidenčního listu nájemníka soud zjistil, že tento obsahuje předpis záloh a služeb platný od , datum, nájemné ve výši , částka, a zálohy ve výši , částka, a od , datum, nájemné , částka, a na zálohách , částka, . Žádný z evidenčních listů není podepsán žalovanými. Žalobkyně evidenčnímu listu za srpen uvedla, že ten reagoval již na to, že doba nájmu bude zkrácena. Žalovaní neuhradili za dobu trvání nájmu ničeho, jak vyplývá z vývoje předpisů a plateb. K úhradě dlužné částky byli žalovaní vyzvání dopisem ze dne , datum, , a to právní zástupkyni žalobkyně. Výzvy byly odeslány dne , datum, .Soud věc právně posoudil následovně:Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku 89/2012 Sb. (dále jen „obč. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2246 odst.1 obč. z. věta první strany ujednají nájemné pevnou částkou. Dle ustanovení § 2247 odst. 1 obč. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Dle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanový jiný právní předpis, kdy tímto je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.Dle § 1970 obč. z. je-li dlužník v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval v žalovaném období nájemní vztah, soud žalobě vyhověl v rozsahu sjednaného nájemného za měsíc červenec ve výši , částka, . Za měsíc srpen (při zohlednění délky měsíce v trvání 31 dnů) žalobkyni vznikl nárok na poměrnou část tohoto nájemného za 15 dnů ve výši , částka, a soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Solidárnost plnění soud dovodil dle § 1871 a § 1872 obč. z. Pokud se týká nároku žalobkyně na zálohy na služby spojené s užíváním bytu, soud dospěl k závěru, že tento nárok není důvodný, jelikož žalovaní nebyli prokazatelně s výší těchto plateb seznámeni. Žalovaní se s platbami nájemného ocitli v prodlení vždy po marném uplynutí 25. dne v měsíci a soud tak přiznal i úrok z prodlení. Žalobkyně, přes poučení soudem, neprokázala doručení evidenčních listů žalovaným a těm tak povinnost hradit průběžně zálohy nevznikla, když jejich výše nebyla stanovena postupem dle smlouvy a soud nárok na úhradu záloh včetně příslušenství zamítl.Pokud se týká obrany žalovaného o úhradě kauce, tak tato obrana žalovaným nebyla prokázána, když ze smlouvy je zřejmé, že kauce nebyla žalobkyní požadována. (Byla stanovena ve výši , částka, ). Soud proto z uvedených důvodů výrokem II nárok žalobkyně na úhradu záloh spolu s příslušenstvím zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 100 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem, když neshledal důvody k stanovení lhůty delší.Přiznanou náhradu nákladů řízení soud uložil uhradit dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta, když žalobkyně byla v řízení právně zastoupena.