19 C 43/2024-81 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 453,16 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 9. 8. 2021 Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odstavec 4.3. smlouvy o úvěru. Úvěr měl být uhrazen v měsíčních splátkách ve výši 865 Kč, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 6. 2023. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaným ho žalobkyně o zaplacení opakovaně upomínala. Přes zaslání několika upomínek nebyla žalovaným žalobkyni uhrazena splátka splatná dne 15. 6. 2023 a ke dni 21. 11. 2023 došlo k zesplatnění úvěru. Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 9. 8. 2021 smlouvu o úvěru na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Tato částka mu byla ve výši 5 568 Kč vyplacena na jeho účet, částka ve výši 10 432 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku žalovaného u žalobkyně vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2021 a částka ve výši 4 000 Kč byla započtena na náklady úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky, a to ve 72 měsíčních splátkách po 865 Kč nejpozději do 15. 7. 2027. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající mu ze smlouvy, zcela nedostál svému závazku vrátit poskytnuté finanční prostředky a žalobkyni tak, přes její výzvy k zaplacení, dluží částku ve výši 16 453,16 Kč představující jistinu úvěru.Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 1824 a násl. a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, a dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí vyhověl. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky, přičemž žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Po čerpání úvěru ovšem žalovaný řádně neplnil smluvní podmínky a poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácel. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 453,16 Kč.Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za tři v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovanou výzvu k plnění v celkové výši 5 340 Kč určenou dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za vyjádření žalobkyně ze dne 2. 4. 2024, neboť tvrzení v něm obsažená, měla být již součástí žaloby samotné.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.