19 C 59/2024-38 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 1. 8. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 108 545 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl nájemcem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , a to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 20. 5. 2019. Nájem skončil uplynutím nájemní doby dne 31. 8. 2020. Žalovaný užíval byt až do doby jeho nuceného vyklizení soudním exekutorem dne 26. 7. 2022. Předmětná částka představuje náhradu ve výši ujednaného nájemného za období od srpna 2020 do července 2022 a dluh na službách za užívání bytové jednotky za roky 2020 až 2022.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.4. Po posouzení předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v období od 20. 5. 2019 do 31. 8. 2020 nájemcem bytu č. , hodnota, o velikosti 2+0 ve 3. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 20. 5. 2019 a jejího dodatku ze dne 6. 11. 2019. Žalovaný byt po uplynutí nájmu nadále užíval bez právního důvodu až do jeho nuceného vyklizení soudním exekutorem dne 26. 7. 2022. Byt je ve vlastnictví žalobce. Nájemné, včetně služeb spojených s užíváním bytu, činilo od 1. 5. 2020 částku ve výši 4 307 Kč měsíčně. Žalovaný nezaplatil nájemné za období od srpna 2020 do července 2022. Z vyúčtování zálohových položek za rok 2020 až 2022 bylo zjištěno, že nedoplatek činil v roce 2020 částku 4 145 Kč, v roce 2021 částku 18 301 Kč a v roce 2022 částku 3 611 Kč. Celkově dluží žalovaný žalobci částku ve výši 108 545 Kč. Žalobce dne 9. 10. 2020, dne 18. 11. 2020 a dne 9. 12. 2020 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle ust. § 2295 a dle ust. § 2247 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva na základě, které žalobce přenechal žalovanému do užívání byt č. , hodnota, o velikosti 2+0 ve 3. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, . Tento nájemní vztah skončil uplynutím doby, žalovaný jej však užíval bez právního důvodu až do 26. 7. 2022. Výše nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu představovala od 1. 5. 2020 částku ve výši 4 307 Kč. Žalovaný žalobci neuhradil za období od srpna 2020 do července 2022 náhradu odpovídající výši ujednaného nájemného. Stejně tak nedostál své povinnosti zaplatit žalobci vyúčtování služeb za roky 2020 až 2022. Žalovaný dluží žalobci částku v celkové výši 108 545 Kč. Proto soud žalobě vyhověl a stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci tuto dlužnou částku.6. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu plně úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 342 Kč a nákladů zastoupení advokátem zahrnujících odměnu advokáta za dva v řízení učiněné úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby v celkové výši 10 600 Kč určenou dle § 7 bod 5., dva režijní paušály po 300 Kč přiznané dle § 11, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 2 352 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř.8. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).9. , adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.