124 C 3/2025-48 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím po žalovaném s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému na nájemném a službách spojených s nájmem bytu č. , hodnota, v budově č. p. 132 v , adresa, za měsíce červenec–říjen 2024 (, částka, ) a listopad 2024 (, částka, ). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu dopisem ze dne , datum, , žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil.Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobce a učinil následující skutková zjištění.Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu, jejímž předmětem je byt č. , hodnota, o velikosti 1+k s příslušenstvím, v domě č. p. 226 v ulici 132 v , adresa, (viz smlouva o nájmu bytu ze dne , datum, ). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaný se v ní zavázal platit žalobci nájemné ve výši uvedené v evidenčním listu nájemníka. Splatnost nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu byla sjednána měsíčně, nejpozději do konce běžného kalendářního měsíce.Z evidenčního listu nájemníka platného od , datum, vyplývá výše záloh na služby poskytované v souvislosti s nájmem bytu , částka, a výše nájemného , částka, .Z účtového listu nájemníka za období do prosince 2024 vyplývá, že žalovaný dluží na nájemném a službách celkem , částka, , konkrétně za měsíc červenec 2024 částku , částka, , za měsíc srpen 2024 částku , částka, , za měsíc září 2024 částku , částka, , za měsíc říjen 2024 částku , částka, a za měsíc listopad 2024 částku , částka, (za měsíc listopad pouze 16 dní).Z hlášenky změny ze dne , datum, vyplývá, že výše nájemného od , datum, činila , částka, .Z oznámení zániku práva užívání bytu vyplývá, že ke dni , datum, zaniklo žalovanému právo užívat byt, k fyzické přejímce bytu došlo dne , datum, .Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, , dopis byl předán poštovní přepravě dne , datum, , což vyplývá z podacího lístku ze dne , datum, .Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, v níž se žalobce zavázal přenechat žalovanému byt do užívání a žalovaný se zavázal za to platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši , částka, měsíčně. Žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce červenec–říjen 2024 (, částka, ) a listopad 2024 (, částka, ) a dluží tak žalobkyni částku , částka, .Podle § 2201 obč. zák. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2246 odst. 1 obč. zák. strany ujednají nájemné pevnou částkou; má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.Podle § 2251 odst. 1 obč. zák. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější; společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.Podle § 1970 obč. zák. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Právně soud věc posoudil dle ustanovení § 2201, 2246 a 2251 obč. zák. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobkyně pronajala žalovanému byt, avšak žalovaný za to neplatil řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu.Žalobce má rovněž právo na úrok z prodlení z jednotlivých dlužných plateb, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .