20 C 32/2025-85 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne 6. 12. 2024, zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2021, sjednané s původním věřitelem , Anonymizováno, v souvislosti s jejím zánikem fúzí sloučením převzatou ze strany , právnická osoba, ., s původní jistinou 150 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet v 60 měsíčních splátkách po 3 405 Kč (včetně pojištění schopnosti splácet) a která byla pro nehrazení splátek zesplatněna dnem 17. 5. 2024. Žalobkyně se domáhala jistiny 71 040,85 Kč, poplatků 1 624 Kč a příslušenství jak v I. výroku shora.2. Tvrzení k povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek zcela absentovala, proto soud vyzval k doplnění. V doplňujícím podání č. l. 57 uvedla, že právní předchůdce prověřil interní i externí databáze, zejména BRKI, NRKI a SOLUS (ty nedoložila), popsala některé aspekty procesu posouzení a konstatovala, že věřitel došel ke kladnému výsledku. Předložila úvěrovou bilanci a výpisy z účtu, Anonymizováno3. K projednání věci soud nařídil jednání, žalovaný byl soudem kontaktován, byl obeslán i na emailovou adresu. Ač je to i nadále nelogické až nepochopitelné, ani tento žalovaný se k jednání nedostavil a v zásadě se tak konalo zbytečně a žalobě mohlo být (po doplnění) vyhověno i bez jeho konání. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný zjevně na své záležitosti rezignoval, neuhradil ani 627 Kč, které měl zaplatit dle výsledku řízení , spisová značka, , a tím svou pohledávku fakticky zmnohonásobil. Telefonicky pouze vyjádřil, že o úvěru věděl, přišel o příjem, neuspěl s uplatněním nároku z pojištění a poté skončil u , právnická osoba, Svou příležitost skutečnosti řádně vylíčit a prokázat však z neznámých důvodů promeškal, k jednání se bez omluvy nedostavil.4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Zjednodušeným výpisem z obchodního rejstříku č. l. 14 žalobkyně prokázala, že je obchodní společností. Soudu je z desítek předchozích řízení známo (§ 121 o. s. ř.), že právní zástupce je skrze svěřenský fond skutečným vlastníkem žalobkyně, k tomu viz dále. Postoupení pohledávky na žalobkyni je dostatečně prokázáno dopisem č. l. 44, žalobkyně předložila i další důkazy (č. l. 15 potvrzení o úhradě kupní ceny, č. l. 16 smlouva o postoupení pohledávek, č. l. 17 seznam postoupených pohledávek.5. Smlouvou o bankovních službách č. l. 20 bylo prokázáno, že původní věřitel poskytovatel žalovanému běžné bankovní služby od 25. 7. 2019. Návrhem č. l. 22 a akceptačním dopisem č. l. 25 bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal po bezúčelovém načerpání 150 000 Kč splácet měsíčně 60x 3 405 Kč (z toho 225 Kč je pojistné pojištění schopnosti splácet) při úroku 9,9 % ročně. Přiložen je sazebník poplatků, produktové podmínky a všeobecné obchodní podmínky, které nenesou podpis spotřebitele. Poplatek 499 Kč za upomínku je však obsažen i v návrhu úvěrové smlouvy. Dopisem č. l. 41 je prokázáno, že právní nástupce původního věřitele vyzval žalovaného dne 17. 5. 2024 k doplacení celého úvěru pro prodlení s placením. Byla doložena úvěrová historie č. l. 59. První prodlení bylo zaznamenáno v listopadu 2022. Soud si vyžádal podklady k pojistné smlouvě. Dle bilance placení pojistného č. l. 75 bylo pojistné hrazeno do května 2024.6. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 45) vypracování i zaslání (č. l. 47) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.7. Dle přehledu řízení žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 79) je žalovaný předlužen, od roku 2023 čelil nebo čelí již 8 exekucím.8. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala SOLUS, NRKI a BRKI nebylo ničím prokazováno. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Takto soud opatřil aktuální výpis registru BRKI a NRKI (skrze , právnická osoba, .). Z této úvěrové historie je zřejmé, že v České republice probíhá něco, co senát 20C pojmenovává jako „lichvu v průmyslovém měřítku“. V případě žalovaného jde o tři úvěry od , právnická osoba, , se zjevně lichevními parametry, nicméně všechny jsou z pozdější doby (21. 6. 2021, 19. 1. 2022, 5. 7. 2022, 14. 2. 2024). Jiné úvěr zde uvedeny nejsou.9. Soud z opatrnosti ověřil, zda žalovaný neměl předchozí úvěry, které by již nebyly v BRKI po uplynutí skartační doby 4 let zachyceny. Dle vyjádření , právnická osoba, ., ze dne 16. 6. 2025 (č. l. 72) žádný předchozí závazek neeviduje.10. Důkaz výpisy z účtu nebyl soudem proveden toliko omylem, tato příloha zůstala nevytištěna (v rozporu s opakovaným pokynem soudce, aby byly vyžádané důkazy vždy vytištěny).11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Soud shledal, že úvěr byl poskytnut po přiměřeném splnění povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Neměl lichevní parametry, aby bylo nutno trvat na nejvyšší míře opatrnosti. Původní věřitelka vedla žalovanému účet, měla tak k dispozici úvěrovou historii, soud jím nevedl důkaz toliko omylem, byl však soudu zaslán, spolu s bilancí úvěru jak výše. Žalovaný první měsíce úvěr řádně splácel, od června 2021 však bohužel propadl lichevním úvěrům a další splácení tak již o jeho případné prvotní úvěruschopnosti nesvědčí. Aby však mohl soud dovodit neplatnost i tohoto úvěru, bylo by třeba procesní aktivity žalovaného, který by své tehdejší poměry lépe objasnil. Takto soud shledal, že předmětný úvěr byl s odkazem na § 2395 a násl. občanského zákoníku sjednán platně a žalobě plně vyhověl, a to včetně nároku z pojistné smlouvy, když z listinných důkazů soud nezjistil nic, z čeho by bez procesní aktivity žalovaného mohl dovodit neplatnost či nesplnění závazkových povinností věřitelem.12. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti a jejich výši stanovuje svým rozhodnutím i v případě, že není výslovně požadována částka nižší, než na jakou má účastník, kterému právo přísluší, nárok, tzn. pokud se nároku na náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti výslovně nevzdá. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková částka těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 907 Kč a 727 Kč, a jelikož předžalobní výzvu a žalobu vypracoval a podal sám žalobce, i jemu přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jelikož je i sám žalobce plátcem DPH, přísluší mu tak částka 2x 63 Kč, odpovídající navýšení paušální částky dle aktuálně platné sazby této daně. Za tyto úkony soud mimosmluvní odměnu za právní zastupování advokátem nepřiznal, jak dále. Za doplnění tvrzení ohledně povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. odměna nepřísluší, neboť tato tvrzení jsou obligátní součástí návrhu, kterým se podnikatel domáhá plnění ze spotřebitelského úvěru a šlo tak o pouhé odstranění nedostatku původního návrhu a nejedná se účelně vzniklý vícenáklad.13. Za účast advokáta při jednání však již mimosmluvní odměnu za právní zastoupení advokátem soud přiznat musel, neboť se dostavil advokát se substituční plnou mocí, z jiné advokátní kanceláře. Výše tohoto nákladu sestává z mimosmluvní odměny dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 4 020 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů 450 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s účastí na jednání dne 22. 7. 2025, které nepřesáhlo dvě hodiny trvání. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.14. Pokud se týká nároku právního zástupce na odměnu za zastupování žalobkyně (mimo případná substituční zastoupení jinou advokátní kanceláří při jednání před soudem v jiných obdobných věcech), platí následující: Soud si je vědom žalobkyní (v jiném analogickém řízení ve sp. zn. , spisová značka, ) zmiňovaného rozhodnutí Ústavního soudu ve sp. zn. II. ÚS 187/06, které nepochybně zakládá důležité východisko pro posouzení práva