10 C 319/2025-27 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 23. 6. 2025 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 966 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému formou revolvingového úvěru ze dne 8. 7. 2024 č. , hodnota, částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil a žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a smluvního úroku ve výši 5 966 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 12. 12. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně se z jednání řádně omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil.4. Z doložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 13. 11. 2025 bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v červenci 2024 žalovaný. Na uvedený účet byla dne 8. 7. 2024 zaslána platba ve výši 12 000 Kč. Z výpisu z účtu původního věřitele bylo zjištěno, že dne 8. 7. 2024 odeslala na účet č. , č. účtu, částku ve výši 12 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .5. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 15. 1. 2025 k úhradě dluhu, a to ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy. Výzva byla dána k poštovní přepravě dle podacího lístku dne 15. 1. 2025. Dopisem ze dne 15. 1. 2025 oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 12. 12. 2024.6. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 8. 7. 2024 částku ve výši 12 000 Kč, přičemž uvedenou částku nyní žádá vrátit jako dlužnou jistinu společně s úrokem ve výši 5 966 Kč.7. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud má z výpisu z účtu za prokázané poskytnutí částky ve výši 12 000 Kč žalovanému původním věřitelem společností , právnická osoba, dne 8. 7. 2024. Soud nemá za prokázané, vznik smluvního vztahu mezi společností , právnická osoba, a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí, neboť doložené listiny žalobkyní neprokazují žádnou součinnost s žalovaným, neprokazují jeho vůli, žádný úkon, neprokazují akceptaci tvrzených smluvních podmínek žalovaným. Žalovaný byl v průběhu plně pasivní a neučinil žádný úkon. Tvrzení žalobkyně tak žalovaný nepotvrdil ani nevyvrátil. Doložená listina nazvaná „smlouva o revolvingovém úvěru č., hodnota, “ není podepsána a nelze tak nijak tuto listinu ztotožnit s žalovaným.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z titulu plnění bez právního důvodu (konkr. plnění bez smluvního vztahu), s tím, že je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když tvrzený smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 1. 2025 do zaplacení, jehož výše je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. Datum 24. 1. 2025 vychází ze lhůty k plnění uložené žalovanému dopisem ze dne 15. 1. 2025, kde je stanovena lhůta k plnění do 3. dnů od doručení výzvy, který byl dán k poštovní přepravě dle podacího archu dne 15. 1. 2025 a byl tak žalovanému s odkazem na ustanovení § 573 o.z. doručen dne 20. 1. 2025.12. Podle ustanovení § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.13. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Ve výroku II rozsudku soud žalobu zamítl co do částky 5 966 Kč a co do úroku z prodlení za období do 23. 1. 2025, neboť smluvní vztah nebyl prokazatelně uzavřen, žalovaný prokazatelně neakceptoval tvrzené smluvní podmínky, a do prodlení s plněním, tedy s vrácením svého bezdůvodného obohacení, se žalovaný dostal až po výzvě věřitele k jeho úhradě. Soud pro určení prodlení s plněním vycházel z data doručení výzvy k úhradě ze dne 15. 1. 2025 a lhůty k plnění tam uvedené. Za období do 24. 1. 2025 tak žalobkyni úrok z prodlení nenáleží.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch jen nepatrný. Částka 2 815 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 1 000 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 3 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši 3 x 400 Kč, DPH z této odměny ve výši 252 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů ve výši 63 Kč.16. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobkyní v jeho části Skutečnosti významné pro rozhodnutí. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se postoupených nároků ze smluv o půjčkách uzavřených na straně společnosti , právnická osoba, V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu.17. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.18. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.