20 C 300/2025-76 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne 14. 8. 2025, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných (1 040 Kč; 6 110 Kč; 9 360 Kč; 9 815 Kč; 6 175 Kč; 3 900 Kč; 7 215 Kč; 7 605 Kč; 6 500 Kč a 5 720 Kč) za nepojištěné období od 19. 2. 2023 do 6. 3. 2023 (16 dní), od 7. 3. 2023 do 8. 6. 2023 (94 dní), 9. 6. 2023 do 30. 10. 2023 (144 dní), od 1. 10. 2021 do 28. 2. 2022 (151 dní), od 1. 3. 2022 do 3. 6. 2022 (95 dní), od 15. 12. 2023 do 12. 2. 2024 (60 dní), od 31. 10. 2023 do 18. 2. 2024 (111 dní), od 13. 2. 2024 do 8. 6. 2024 (117 dní), od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024 ( 100 dní) a od 17. 9. 2024 do 13. 12. 2024 (88 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu , Anonymizováno, s registrační značkou , SPZ, (nároky 1, 2, 3 a 7), , Anonymizováno, s registrační značkou , SPZ, (nároky 4 a 5) a , Anonymizováno, s registrační značkou , SPZ, (nároky 6, 8, 9 a 10) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (10x 300 Kč).2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný telefonicky potvrdil, že na adrese trvalého bydliště bydlí a schránku má označenou, důvod nedoručení platebního rozkazu tak nevyplynul. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Současně soud obeslal i jím sdělenou emailovou adresu (, e-mail, ). Žalovaný se nevyjádřil k nároku samému, požádal nicméně o splátky po 3 000 Kč, když jeho plat činí 25 tis. Kč (řidič, tedy zřejmě včetně náhrad), za telekomunikační služby hradí okolo 5 500 Kč, 5 000 Kč činí splátka úvěru u , právnická osoba, ., 5 000 Kč činí náklady vytápění plynem, 4 000 Kč hradí na výživném za syna.3. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobních automobilů jak výše neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně ke všem třem přiložila výpis z registru vozidel. Výzvami č. l. 21, 26, 29, 32, 36, 39, 42, 45, 48 a 51 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek příspěvku za výše uvedená období, doručovanými na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami (ke každému nároku jednou až dvěma), doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dle č. l. 53, 55, 57 a 59 zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř. na shodnou adresu.4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaný vozidla již nevlastnil, či v rozhodné době byla fakticky zničena (o čemž poplatníky ve výzvách povinně poučuje žalobkyně), žalovaný procesně promeškal. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok soud ve výroku pro zjednodušení částečně kapitalizoval a základy u společných sazeb sloučil, aby byla platební povinnost přehlednější. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 10x 300 Kč. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě těchto vozidel neshledal, neboť nezjistil rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu.5. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 3 780 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 450 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, s předžalobní výzvou (sám požaduje pouze za jedinou) a podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 658 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Důvod ke krácení odměny soud neshledal, žádné souběžné řízení nezjistil, ani nedošlo k „rozžalování“ souběžných nároků. Naopak jich bylo sloučeno 10 do jediného návrhu. Ustanovení o snížené sazbě dle § 14b advokátního tarifu uplatnit nelze, když plnění převyšuje 50 000 Kč.6. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že nárok má částečně sankční charakter (nejde o závazkový vztah), zdejší soud vůči žalovanému povolil v uplynulých 2 letech již dvě jiné exekuce a žalobkyně je v obou případech oprávněnou. Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Zde je však zřejmě jediným věřitelem právě žalobkyně, proto by uvalení další exekuce bylo zjevně bezúčelným navýšením pohledávky žalovaného, aniž by výsledkem mohlo být cokoliv jiného, než splátky formou srážek ze mzdy. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně dvouletý splátkový kalendář u I. výroku, resp. osmnáctiměsíční splátkový kalendář u II. (nákladového) výroku, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Celková splátka pro 18 měsíců tak bude činit 4 tis. Kč, zbylých 6 měsíců již jen 3 tis. Kč. Poměry žalovaného to umožňují. Ačkoliv součet jeho nákladů je napjatý, není zřejmé, zda žije sám – v bilanci výdajů chybí nájemné či obdobné plnění. Pokud domácnost sdílí se synem, výživné může hradit i formou osobní péče. Soud opatrovnické řízení, které by se žalovaného týkalo, nevedl.7. Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod, rozklad povinnosti do dvou let autoritativním rozhodnutím soudu je již tak mimořádný a hraniční. Žalovaný však byl v minulosti obětí lichevních úvěrů (dle úvěrové smlouvy v roce 2020 úvěrem konsolidoval mimo jiné tři úvěry od , právnická osoba, , u které se senát 20C ani po více než stovce projednaných návrhů dosud s nelichevním úvěrem nesetkal). Situaci navíc žalovaný řešil konstruktivně – zejména tedy nikoliv čerpáním dalších úvěrů s lichevními parametry. Není tak důvod nedůvěřovat jeho upřímně míněné snaze stávající problém řešit obdobně konstruktivně.8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ov