9 C 189/2016 — Okresní soud v Třebíči

<b>I. [příjmení]</b> 1. Žalobou ze dne 23. 9. 2016, podanou u zdejšího soudu téhož dne, se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu náhradu za bolestné a ztížení společenského uplatnění ve výši 231.270 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 513.813 Kč (celkem tedy 745.083 Kč). 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce ve večerních hodinách dne 7. 12. 2013 dostal velké bolesti v oblasti břicha, které se stále stupňovaly. Protože bolesti neustupovaly, byl odvezen na pohotovost do Nemocnice v Třebíči, a to dne 8. 12. 2013. Vyšetřením na pohotovosti byla zjištěna bílkovina v moči žalobce a přítomný lékař určil jako diagnózu akutní cystitidu, žalobci byl předepsán lék CIPRINOL a urologický čaj a byl odeslán do domácího léčení. 3. Ani poté však bolesti u žalobce neustupovaly, naopak se stále stupňovaly. Proto žalobce dne 10. 12. 2013 v 8.00 hod. ráno navštívil svého obvodního lékaře, který jej okamžitě odeslal s akutním zánětem apendixu do Nemocnice Třebíč. Cestou do nemocnice již žalobce bolestí nemohl ani sedět. Po vstupním vyšetření byl žalobce uložen na pokoj a dostával kapačky a antibiotika. K vyšetření na CT měl být dle sdělení lékařů odeslán až 12. 12. 2013 v 10.00 hod. Dne 11. 12. 2013 mu dle pokynu lékaře pomocná sestra udělala nálev do konečníku. 4. Po tomto nálevu měl kruté bolesti, proti kterým již vůbec kapačky nezabíraly. Bolesti neustupovaly, ale naopak se stupňovaly. Žalobce se zvoněním domáhal pomoci. Ošetřujícími sestrami mu bylo sděleno, že není přítomen žádný lékař. Bylo mu doporučeno ledování břicha, ale to již žalobce nemohl ani ležet v posteli, ale kroutil se bolestí vkleče u lůžka. První lékař přišel až po 17. hodině a poslal jej na vyšetření CT. Při převozu na vyšetření ztrácel vědomí a chtělo se mu zvracet. 5. Po vyhodnocení výsledku vyšetření CT následovala urychlená příprava na operaci apendixu a v 19.00 hod. byl žalobce operován. Při operaci nastaly komplikace, kdy lékař zjistil jiný důvod problémů a kdy byl vážně ohrožen život žalobce. K operaci musel být přivolán primář chirurgického oddělení MUDr. [příjmení], který žalobci pravděpodobně zachránil život. Žalobce má za to, že rozšíření zánětu bylo již natolik rozsáhlé, že mu musela být provedena kolostomie. 6. Původně měl mít kolostomii pouze dočasně, ale operace na zrušení stomie proběhla až dne 23. 9. 2014. Tato operace se zdařila, byly jen drobnější komplikace. Po celou tuto dobu měl žalobce vývod, nemohl fyzicky zcela nic dělat, musel držet dietu a pečovat o stomii. V tomto období, tj. po dobu jednoho roku, mu byl přiznán invalidní důchod. 7. Na základě těchto zákroků, provedených u žalované, má žalobce stále zdravotní problémy, trápí jej neustále nepravidelné bolesti břicha, nemůže vykonávat fyzickou práci. Ze strany lékařů mu bylo doporučeno, aby přestal vykonávat povolání, které vykonával před nemocí. Žalobce se nemůže pořádně ohnout, nemůže zvedat ani lehké předměty, nemůže zvednout svou tříletou dceru do náruče. 8. Žalobce dále uvedl, že již před podáním žaloby nechal zpracovat znalecký posudek, v němž jsou naznačeny pouze některé skutečnosti, které potvrzují názor žalobce, že některé postupy při léčbě byly nestandardní a že došlo z důvodu chybného postupu lékařů k nevratnému poškození jeho zdraví. Žalovaná byla na tuto skutečnost upozorněna, avšak i v rámci ústního jednání dne 9. 2. 2016 trvala na tom, že postup lékařů byl správný. 9. Žalobce však považuje postup lékařů žalované za nesprávný, neboť i přestože praktický lékař žalobce na počátku řádně diagnostikoval urgentní problém a odeslal žalobce okamžitě do zdravotnického zařízení, lékaři tohoto zařízení nepřistoupili k neprodlenému řešení jeho zdravotního problému, chybně problém diagnostikovali a poté zvolili vadný léčebný postup. Jejich přístup zapříčinil takový stav, který ohrozil žalobce na životě. Nehumánní byl rovněž přístup zdravotnického personálu žalované při řešení bolestivých stavů žalobce a dále nepřítomnost lékaře na pracovišti. 10. Žalobce spatřuje konkrétně nesprávný léčebný postup v : - nesprávně stanovené diagnóze (žalobce byl operován pro akutní zánět apendixu, přičemž měl být léčen pro zánět výchlipek tlustého střeva), - léčení zánětu tlustého střeva ledováním (což neodpovídá lékařským standardům této léčby), - podání nálevu žalobci, který jednoznačně a prudce zhoršil žalobcův zdravotní stav, - špatně zvoleným přístupem do dutiny břišní vodorovným řezem dlouhým asi 25cm, - operaci a provedení kolostomie, jestliže nebylo prokázáno, že došlo k proděravění tlustého střeva (provedení kolostomie tak bylo zbytečné). 11. V konečném důsledku tak jednání lékařů žalované vedlo k porušení čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. <b>II. Vyjádření k žalobě</b> <b>a) Vyjádření žalované</b> 12. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 20. 10. 2016 uvedla, že nárok žalobcem uplatněný neuznává ani zčásti, neboť žaloba není důvodná. 13. Žalobce byl nejprve u žalované vyšetřen na pohotovosti dne 8. 12. 2013, byla stanovena diagnóza akutní cystitida (zánět močového měchýře) a žalobci byl předepsán lék Ciprinol a doporučeno pití urologického čaje. 14. Dne 10. 12. 2013 byl žalobce k žalované odeslán s podezřením na zánět slepého střeva. Této diagnóze nasvědčovala i provedená vyšetření v rámci hospitalizace. Ošetřující lékař rovněž uvažoval o tzv. divertikulitidě (zánětlivém onemocnění tlustého střeva), která se však u pacientů do čtyřiceti let vyskytuje velmi vzácně. Zjistit skutečnou příčinu problému žalobce tak bylo možné až při vlastním operačním zákroku, k němuž došlo dne 11. 12. 2013. 15. V rámci zdravotní péče o žalobce před operací bylo žalovanou postupováno zcela standardně, dle zdravotního stavu pacienta. Šlo nejprve o konzervativní léčbu spojenou s podáváním infuzí, analgetik, roztoků apod. Dále byl v jejím průběhu žalobci aplikován nálev do konečníku za účelem stimulace peristaltické vlny, a to v minimálním objemu 100 ml roztoku. Tento rozhodně nezpůsobil vlastní onemocnění žalobce či jinou komplikaci. Samotná výchlipka esovité kličky tlustého střeva, která byla postižena zánětem (v pokročilém stádiu), se nacházela zcela v jiných místech, než je anatomicky obvyklé; v daném případě se nacházela na pravé straně, kde se rovněž nalézá apendix. Za takovéhoto stavu byl zánět esovité kličky tlustého střeva klinicky nerozlišitelný od akutní apendicitidy a byl diagnostikován až po otevření dutiny břišní. 16. Vlastní operace tak byla skutečně zahájena způsobem typickým spíše pro diagnózu„ zánět slepého střeva“, byť se počítalo i s dalšími možnými diagnózami. V průběhu operace operatér zjistil výrazné zánětlivé změny na tlustém střevě. Po odstranění slepého střeva a po přivolání dalšího lékaře k operačnímu zákroku bylo rozhodnuto o jeho rozšíření. Došlo k odstranění postižené části tlustého střeva, založení vývodu (stomie) a dokončení operace. 17. Uvedený postup považuje žalovaná za zcela správný a nezbytný. To, že muselo dojít k invazivnímu rozšíření operačního zákroku s důsledky s tím spojenými, tj. k přerušení svalových partií břicha i k založení vývodu, je přitom z lékařského hlediska plně zdůvodnitelné. Naopak neprovedení vývodu by bylo zcela zásadní chybou z důvodu rizika selhání střevního spojení s důsledkem přímého ohrožení žalobce na životě. 18. V prosinci roku 2015 se žalobce obrátil na žalovanou se žádostí o odškodnění ve výši 745.100 Kč. K tomu též předložil znalecký posudek MUDr. [jméno] [jméno] ze dne 12. 6. 2015 č. 314-025/ 2015. Žalovaná se s jeho obsahem seznámila a v únoru 2016 proběhlo jednání mezi účastníky. Žalobci bylo sděleno, že žalovaná jeho situaci chápe, i důsledky, se kterými se po operaci potýkal, ale ze znaleckého posudku nevyplynula žádná skutečnost, která by zakládala úvahy o možné odpovědnosti nemocnice za vzniklou újmu. Žalobci byly dále podrobně vysvětleny okolnosti jeho onemocnění a způsobu jeho léčby. 19. Správnost postupu při určování diagnózy nelze posuzovat ex post, ale z okolností, ze kterých lékař vychází v době poskytování zdravotní péče. O žádném pochybení lékaře v tomto případě uvažovat nelze. Vše ostatní (ledování, podání nálevu, přerušení svalů při operaci, způsob vedení řezu) rovněž nelze vyhodnotit jako pochybení či nesprávný postup. Navíc, jejich propojení (příčinná souvislost) s tvrzenou újmou není zřejmá. 20. Léčbu poskytnutou žalobci považuje žalovaná za péči na náležité odborné úrovni, tj. lege artis. V průběhu léčby žalovaná reagovala rovněž na bolestivost udávanou pacientem, a to podáváním příslušných léčiv. Žalovaná nenese odpovědnost za vznik tzv. divertiklu tlustého střeva, který byl u žalobce zasažen zánětem, což jej bohužel do určité míry omezuje i nadále v jeho životě. <b>b) Vyjádření vedlejšího účastníka na straně žalované</b> 21. Vedlejší účastník na straně žalované, který do řízení vstoupil na základě výzvy žalované, ve svém podání ze dne 3. 11. 2016 uvedl, že shodně jako žalovaná nepovažuje nároky v žal