7 C 180/2020-14 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 14 525 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 29. 7. 2020 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 141660/2020-7, v němž byla žalovaná dle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) písemně vyzvána, aby se nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, ve svém vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a předložila nebo označila důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Současně byla žalovaná poučena, že pokud se bez vážného důvodu na tuto výzvu soudu nevyjádří ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Shora uvedený platební rozkaz byl žalované doručen společně s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaná podala k poštovní přepravě dne [datum] v zákonné lhůtě proti tomuto platebnímu rozkazu odpor, v němž však pouze uvedla, že není schopna svůj závazek uhradit jednorázově a požádala o možnost uhradit jej ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Soud proto dle § 153a odst. 1 o.s.ř. žalobě ve věci samé rozsudkem pro uznání vyhověl bez nařízení jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.) a žalované uložil uhradit žalobkyni částku 14 525 Kč včetně zákonného úroku z prodlení v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Přestože soud žalovanou vyzval k vyplnění prohlášení o majetkových, osobních a výdělkových poměrech, které jí současně zaslal, žalovaná jej do dnešního dne soudu nedoručila, a soud proto neshledal důvod k aplikaci ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. (tedy možnosti uhradit dlužnou částku ve splátkách). O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 700 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále též jen„ AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po [datum], a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně (např. pod sp. zn. 12 C 186/2020, 5 C 23/2020 atd.). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT. S ohledem na shora uvedené soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 800 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání soudu týkající se věci samé), 3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.