4 C 131/2021-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 8. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 34 024 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky, a to včetně zaplacení sjednané smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 12. 12. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částku 27 500 Kč převedla dne 15. 12. 2020 na účet žalovaného a zbývající částku 2 500 Kč převedla v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni včetně smluvních úroků v celkové výši 42 000 Kč splatit v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč počínaje dnem 20. 1. 2021, splatnost jednotlivých splátek byla sjednána vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splatných splátek po dobu delší než dva měsíce, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. K tomuto dni činil dluh žalovaného na nesplacené jistině úvěru a nesplacených splátkách celkem 30 538 Kč. Dále žalobkyni v souladu se smlouvou vzniklo právo na zaplacení částky 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem 300 Kč, a právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s dohodnutými měsíčními splátkami úvěru, přičemž za 4 měsíce prodlení činí nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty celkem 1 996 Kč. Ode dne prohlášení úvěru za splatný dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek, přičemž za období od 31. 5. 2021 do 8. 7. 2021 činí smluvní pokuta 1 190 Kč. Dále žalobkyni i po prohlášení úvěru za splatný vzniká právo na placení smluvních úroků ve výši 21,05% ročně. Žalovaný žalobkyni dosud spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobkyně před zahájením řízení. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) - žalovaný. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky 12. 12. 2020 včetně její přílohy č. 1, formulářem pro standardní informace o úvěru, čestným prohlášením žalovaného o jeho závazcích a výdajích, výpisem z účtu žalovaného, výplatními lístky žalovaného, posouzením schopnosti žalovaného splácet úvěr, potvrzeními o poskytnutí úvěru a zaplacení odměny zprostředkovateli, výpisy z obchodních knih žalobkyně ohledně předmětného úvěru a oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 30. 5. 2021 včetně podacího lístku. 4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 12. 12. 2020 dle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ o.z.“) uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 9172248, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částku 27 500 Kč převedla dne 15. 12. 2020 na účet žalovaného a zbývající částku 2 500 Kč převedla v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni včetně smluvních úroků v celkové výši 42 000 Kč splatit v 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč počínaje měsícem lednem 2021, splatnost jednotlivých splátek byla sjednána vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla dle názoru soudu žalobkyní dostatečně ověřena z čestného prohlášení žalovaného o jeho závazcích a výdajích, výplatních lístků žalovaného a výpisu z jeho bankovního účtu. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splatných splátek po dobu delší než dva měsíce, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásila úvěr za splatný ke dni 30. 5. 2021. K tomuto dni činil dluh žalovaného na nesplacené jistině úvěru 27 288 Kč a na nesplacených splátkách 3 250 Kč, tj. celkem 30 538 Kč. Dále žalobkyni v souladu se smlouvou vzniklo právo na zaplacení částky 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem 300 Kč, a právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s dohodnutými měsíčními splátkami úvěru, přičemž za 4 měsíce prodlení činí nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty celkem 1 996 Kč. Ode dne prohlášení úvěru za splatný dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek, přičemž za období od 31. 5. 2021 do 8. 7. 2021 činí smluvní pokuta 1 190 Kč. Dále žalobkyni i po prohlášení úvěru za splatný vzniká právo na placení smluvních úroků ve výši 21,05% ročně. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobkyně vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobkyní tak žalovaný nesplnil svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o úvěru, přičemž u účastníky sjednaných smluvních pokut neshledal soud žádné důvody neplatnosti těchto ujednání. Rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení poplatků za vystavené upomínky má oporu ve smluvním ujednání účastníků. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný ocitl vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 o.z., ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, vzniklo právo na zaplacení ve smlouvě sjednaných úroků z prodlení vedle plnění. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši 8,25% ročně z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo výjimečné umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 5. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. soud v projednávaném případě neshledal. 6. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 2 420 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále též jen„ AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky totiž žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně (např. sp. zn. 5 C 267/2020 či 7 C 244/2020). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT. 7. S ohledem na shora uvedené soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: -) soudní poplatek ve výši 1 362 Kč, -) odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 AT ve výši 2 x 500 Kč za dva poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé) a 1 x 250 Kč za jeden půlúkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění), -) 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. 8. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. 9. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož