5 C 275/2021-36 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 10. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 900 Kč s příslušenstvím z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou mu nesprávným úředním postupem. Žalobu odůvodnil tím, že Městský úřad v Třebíči vůči němu dne 1. 11. 2019 pod sp. zn. OSČ-Př [číslo] zahájil a pokračoval v přestupkovém řízení pro přestupek proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c/ bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. pro skutek spočívající v tom, že se měl dne 26. 6. 2019 v době od 13.30 hodin do 13.35 hodin na ulici [ulice] v [obec] vzájemně fyzicky napadnout s [jméno] [příjmení], [datum narození], se kterou se měl strkat a poté ji opakovaně zasáhnout pepřovým sprejem na různé části těla, což si vyžádalo její ambulantní ošetření. Usnesením stejného správního orgánu z 5. 3. 2020 bylo podle § 86 odst. 1 písm. c/ zákona č. 250/2016 Sb. přestupkové řízení vůči němu zastaveno s tím, že spáchání skutku mu nebylo jako obviněnému prokázáno. Skutek v tomto rozhodnutí správní orgán popsal tak, že„ když se měl dne 26. 6. 2019 v době od 13.30 hodin do 13.35 hodin na ulici [ulice] v [obec] poblíž domu [adresa] vzájemně fyzicky napadnout s [jméno] [příjmení], [datum narození], kterou měl hrudí odstrčit na zeď“. Dalším rozhodnutím stejného správního orgánu ve stejné věci z 5. 3. 2020 byl naopak uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c/ bodu 4 zákona č. 251/2016 Sb. pro skutek popsaný jako„ když dne 26. 6. 2019 v době od 13.30 hodin do 13.35 hodin na ulici [ulice] poblíž domu [adresa] v [obec] opakovaně postříkal [jméno] [příjmení], [datum narození], do oblasti dekoltu, paží a obličeje neznámou tekutinou, která jí způsobila toxický účinek. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši rovněž 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 15. 5. 2020 prostřednictvím svého advokáta odvolání. O tomto odvolání rozhodl Krajský úřad Kraje [obec] svým rozhodnutím ze dne 21. 7. 2020, [číslo jednací], sp. zn OOSČ [číslo] [spisová značka], tak, že napadené rozhodnutí z 5. 3. 2020 jako nezákonné v celém rozsahu zrušil a řízení o přestupku dle § 90 odst. 1 správního řádu zastavil. Důvodem zastavení řízení byla řada procesních pochybení správního orgánu prvního stupně, ale zejména zjištění, že jeho úvahy o vině či úmyslném jednání žalobce jsou v podstatě nepřezkoumatelné a důkazně nepodložené s tím, že již ani nelze očekávat změnu důkazní situace. Dle jeho názoru lze za nezákonné rozhodnutí analogicky považovat již oznámení o zahájení řízení o přestupku, přičemž rozhodujícím měřítkem zákonnosti zahájení a vedení přestupkového řízení je jeho pozdější výsledek. Poukázal v této souvislosti na nálezy Ústavního soudu ČR ve věcech vedených u něj pod sp. zn. II. ÚS 1099/19 a III. ÚS 917/21. V souvislosti s právním zastoupením advokátem Mgr. [příjmení] v předmětném přestupkovém řízení žalobce zaplatil tomuto advokátu částku 3 900 Kč představující odměnu za 3 hlavní úkony po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání správního orgánu a sepis odvolání) a 3 paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Tato částka proto představuje škodu vzniklou žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu správního orgánu. Žalobce se proto podáním ze dne 26. 7. 2020 obrátil na žalovaného s žádostí o náhradu této škody. Žalovaný přípisem ze dne 4. 12. 2020 tomuto požadavku žalobce ani částečně nevyhověl, přičemž svoje stanovisko odůvodnil tím, že pouhé zahájení přestupkového řízení či samotná skutečnost, že se nepotvrdí původní podezření správního orgánu, není možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup či nesprávné úřední rozhodnutí zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu, přičemž v projednávané věci není tato odpovědnost dána. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že dle jeho názoru nejsou dány důvody pro vznik odpovědnosti státu za škodu vzniklou žalobci v souvislosti s jeho právním zastoupením v předmětném přestupkovém řízení. Odkázal na jeho argumentaci uvedenou shora a dále uvedl, že řízení o přestupku vůči žalobci nebylo zastaveno pro nezákonnost postupu správních orgánů, ale proto, že žalobci nebylo možné prokázat spáchání přestupku ve vztahu ke všem znakům skutkové podstaty, a pouhá zahájení přestupkového řízení či nepotvrzení původního podezření správního orgánu nelze paušálně považovat za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí. V předmětné přestupkové věci nedošlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí, nebylo vydáno rozhodnutí vykonatelné bez ohledu na právní moc a ve správní řízení vedeném proti žalobci nelze shledat ani nesprávný úřední postup, neboť správní orgán pouze splnil svou povinnost projednat oznámení Policie ČR o přestupku. Skutek zakládající povinnost správní řízení se stal a žalobce byl nepochybně aktérem konfliktu s [jméno] [příjmení] a aktivně se na něm podílel. Přestupkové řízení právní zastoupení jeho účastníků nevyžaduje a dle názoru žalovaného tak není dána ani příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a tvrzeným nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. 3. Žalovaný se z jednání soudu nařízeného na 30. 11. 2021 omluvil a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Ze spisu Městského úřadu v Třebíči sp. zn. OSČ – Př - [číslo] – [příjmení] soud zjistil, že přestupkové řízení žalobce bylo zahájeno na základě oznámení přestupku Policií ČR, OO [obec], ze dne 8. 7. 2019. V tomto oznámení Policie ČR mimo jiné uvedla, že žalobce je podezřelý z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že dne 26.6.2019 v době od 13.30 hod. do 13.35 hod. v [obec] na ulici [ulice] na chodníku v blízkosti domu [adresa] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], tím, že do ní vrazil svým tělem – hrudí a následně jí opakovaně sprejem nastříkal do obličeje, do oblasti dekoltu a na paže neznámou tekutinu, která jí způsobila pálení kůže. Použití neznámé toxické látky v tomto rozsahu vůči [jméno] [příjmení] bylo potvrzeno lékařskými zprávami o jejím ošetření v [nemocnice] v [obec] obsaženými ve spisu a postříkání [jméno] [příjmení] zřejmě pepřovým sprejem nepopíral ostatně ani sám žalobce, pouze se hájil, že šlo z jeho strany o nutnou obranu proti jejímu útoku. Následně byla ve správním řízení vydána žalobcem uváděná rozhodnutí, přestupkové řízení žalobce bylo skončeno pravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Kraje [obec] ze dne 21. 7. 2020, [číslo jednací], kterým bylo napadené rozhodnutí MěÚ [obec] z 5. 3. 2020, kterým byl žalobce uznán vinným z úmyslného spáchání přestupku proti občanského soužití podle § 7 odst. 1 písm. c/ bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. a byla mu uložena pokuta ve výši 1 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení, dle § 90 odst. 1 písm. a/ správního řádu zrušeno a řízení o přestupku bylo zastaveno. Žalobce byl v přestupkovém řízení zastoupen advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], který se zúčastnil ústního jednání dne 6. 2. 2020 a sepsal ve prospěch žalobce odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Za toto právní zastoupení zaplatil žalobce advokátu částku 3 900 Kč (3 hlavní úkony po 1 000 Kč a 3 paušální náhrady po 300 Kč dle advokátního tarifu). Za tohoto mezi účastníky nesporného skutkového stavu záviselo rozhodnutí soudu na posouzení, zda, a případně v jakém rozsahu, je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobci zaplacením nákladů na jeho právní zastoupení v předmětném přestupkovém řízení. 5. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění platném ke dni zahájení předmětného přestupkového řízení stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a/ rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b/ nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 stejného zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 věta první stejného zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle § 31 odst. 1 stejného zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. 6. Ústavní soud ČR již ve svém nálezu ze dne 31. 8. 2021 ve věci vedené pod sp.zn. III.ÚS 917/21 ve skutkově i procesně obdobné věci dovodil, že je pro rozhodnutí soudu rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření, že žalobce spáchal přestupek, a že odvolací správní orgán řízení s odkazem na zásadu in dubio pro reo zastavil s odůvodněním, že skutková zjištění správního orgánu 1. stupně nejsou podložena dostatečnými důkazy, a s tím, že není mo