7 C 138/2021-11 — Okresní soud v Třebíči

Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 5. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 33 550 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 5. 2020. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 11. 5. 2021 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 112840/2021-5, a žalovaný byl v tomto platebním rozkazu dle § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) písemně vyzván, aby se nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, ve svém vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a předložil nebo označil důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Současně byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu na tuto výzvu soudu nevyjádří ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Shora uvedený platební rozkaz byl žalovanému doručen společně s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu do datové schránky dne 11. 5. 2021. Žalovaný podal dne 24. 5. 2021 v zákonné lhůtě proti tomuto platebnímu rozkazu odpor. K žalobě se však v rámci odporu vůbec nevyjádřil a neučinil tak ani ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu, přičemž soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Dle § 114b odst. 5 o.s.ř. se tak má za to, že žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný uznává. Soud proto dle § 153a odst. 3 o.s.ř. žalobě ve věci samé rozsudkem pro uznání vyhověl bez nařízení jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 1 342 Kč 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 2 460 za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva k plnění), celkem 7 380 Kč, 3. 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 900 Kč. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále jen„ DPH“), neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.