7 C 149/2021-24 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021 se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 21 438,25 Kč s příslušenstvím, a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících z obsahu smlouvy o zápůjčce č. 542501858 uzavřené dne 18. 10. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] – dále též jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] spolu s jistinou úvěru také částku 12 283 Kč představující kapitalizovaný úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 439 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 17. 12. 2018. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 29% ročně spolu ze zákonným úrokem z prodlení. Do dne podání žaloby uhradil žalovaný na svůj dluh celkem částku 3 520 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávek ze shora specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 20. 1. 2020. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 3. 8. 2021, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně s tím, že podle žalobkyně [příjmení] splnil svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Provident provedl též lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku (dále též jen„ ISIR“), kde ověřil, že proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. K prokázání svých tvrzení předložila žalobkyně soudu zákaznickou kartu žalovaného. 3. K jednání nařízenému na 8. 11. 2021 se bez omluvy nedostavil žalovaný, právní zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků řízení. K žádosti právního zástupce žalobkyně ohledně odročení jednání, pokud soud nebude mít za dostatečná a prokázaná tvrzení žalobkyně, soud nepřihlížel, neboť se jedná o podmíněný úkon ve smyslu ust. § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“). Nadto soud již jednou žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů vyzval. 4. Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 10. 2018 soud zjistil, že tohoto dne došlo mezi [anonymizováno] jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem k podpisu smlouvy č. 542501858, v níž se [anonymizováno] zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti zápůjčku v celkové výši 14 000 Kč, a to za poplatek v celkové výši 12 283 Kč tvořený úrokem ve výši 2 504 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Žalovaný byl podle smlouvy povinen splácet celkovou částku [částka] v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 439 Kč, resp. 382 Kč v poslední splátce. 6. Přípisem Providentu ze dne 20. 1. 2020 byl žalovaný informován o výši dlužné částky ze shora uvedené smlouvy (v celkové výši 28 126,76 Kč bez příslušenství) a dále o tom, že tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2020. Uvedená smlouva o postoupení pohledávek byla též součástí listin provedených k dokazování, a to včetně výňatku z přílohy k této smlouvě, dokládající postoupení pohledávky Providentu za žalovaným. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě pohledávky ve lhůtě 10ti dnů od doručení této výzvy. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 2. 2020. Dne 29. 1. 2021 pak žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu k plnění. 7. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný na svůj dluh dosud uhradil pouze částku 3 520 Kč. 8. Ze zákaznické karty žalovaného datované ke dni 18. 10. 2018 soud zjistil, že tato listina obsahuje osobní údaje žalovaného včetně čísla jeho občanského průkazu, označení druhu bydlení (žije s rodiči), údaj o tom, že má základní vzdělání, je svobodný a má 3 vyživovací povinnosti. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek a dohodu o pracovní činnosti. Čisté měsíční příjmy žadatele činily měsíčně 14 117 Kč a 8 500 Kč, další příjmy domácnosti žadatele činily 13 000 Kč. K ověření těchto tvrzení žalovaný údajně předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. Ověřené doklady však soudu předloženy nebyly. 9. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil následujících ustanovení zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále též jen„ o. z.“) účinného od 1. 1. 2014. <i>10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>12. Podle § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>15. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>16. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.</i> <i>17. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.</i> <i>18. Dle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná a zčásti nedůvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([anonymizováno]) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 o. z. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ ve výši 14 000 Kč za podmínek specifikovaných ve smlouvě. Soud však dospěl k závěru, že smlouva