4 C 28/2022-166 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 2. 2022 se žalobkyně domáhá určení, že žalovaný 2. je vlastníkem nezastavěné části pozemku p.č. st. 52 v k.ú. [obec] zapsaném na LV [číslo] to části o výměře 40 m2 stanovené geometrickým plánem ze dne 8. 9. 2015 zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec]. Žalovaný 1. je fyzickou osobou, která je vlastníkem pozemku p.č. st. 52 v k.ú. [obec], která dle evidence zahrnuje i nezastavěnou část pozemku na nábřežní komunikaci. Celý pozemek p.č. st. 52 nabyl žalovaný 1. kupní smlouvou ze dne 28. 4. 2000, č. V111059/2000. Žalovaný 2. je municipalitou, obcí dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb., který je vlastníkem obslužné nábřežní komunikace u řeky [obec], zejména pak pozemku p. [číslo] o výměře 518 m2, zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Třebíč, k.ú. [obec]. Přestože je jako vlastník předmětného pozemku p.č. st. 52 evidován žalovaný 1., má žalobkyně za to, že vlastníkem tohoto pozemku je žalovaný 2. Z důvodu naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) se žalobkyně domáhá u soudu, aby určil vlastnické právo žalovaného 2. k tomuto pozemku. Žalobkyně uvádí, že nikdy nevěděla, že vlastníkem předmětného pozemku je žalovaný 1. Žalobkyně bezplatně bez jakýchkoliv omezení v dobré víře do měsíce července 2012 užívala komunikaci zahrnující v plné šíři předmětný pozemek. Nikomu nebylo známo a ani z ničeho nebylo patrno vlastnictví žalovaného 1. k předmětné části komunikace zahrnující pozemek p.č. st. 52 (dále též jen„ předmětný pozemek“). Naopak to byl a je žalovaný 2., kdo komunikaci na své náklady opravil, udržoval, a dokonce v určité části pozemku vybudoval část pěší lávky (mostu) přes řeku Jihlavu pro veřejnost do židovské čtvrti. Žalobkyně se domnívala, že celou část pozemní komunikace vedoucí až k pozemkům v jejím vlastnictví je oprávněna užívat na základě smluv uzavřených mezi ní a městem Třebíč, dle nichž jsou sjednána věcná břemena chůze a jízdy přes nemovitosti města. Část pozemku ve vlastnictví žalovaného 1. se ničím neodlišuje od zbylé části komunikace ve vlastnictví žalovaného 2. Až po podaní žaloby vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 6 C 272/2015 vyšlo najevo, že žalovaný 2. si nárokuje vlastnické právo k pozemku a trvá na něm, dále vyšlo najevo, že žalovaný 1. nevěděl, kde se předmětný pozemek nachází, a že dle evidence ve veřejném seznamu mu svědčí ke konkrétní ploše, k níže se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva. Žalovaný 1. nikdy nekonzumoval své vlastnické právo k předmětnému pozemku, až do léta 2012, kdy poprvé zjistil stav v katastrální mapě. Od roku 2012 konzumuje žalovaný 1. vlastnické právo a to tak, že pronajímá předmětný pozemek žalovanému 2. a klade překážky pro provoz vozidel po nábřežní komunikaci žalobkyni. Žalobkyně se domnívala, že vlastníkem předmětného pozemku je žalovaný 2. svědčí jí právo průjezdu a průchodu a z této dobré víry, při úplné absenci výkonu vlastnického práva žalovaným 1., vyvozuje nárok na vydržení. Až po zahájení řízení v roce 2015 vyšlo najevo, že vlastnické právo k předmětnému pozemku uplatňuje žalovaný 2. Žalobkyně má též za to, že žalovaný 1. v období nabytí pozemku p. č. st. 52 do roku 2012 nemohl předmětný pozemek vydržet, neboť své vlastnické právo nijak nekonzumoval, neuplatňoval a předmětný pozemek spravovalo a udržovalo město. Žalobkyně se naopak domnívá, že vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržel žalovaný 2., případně vůbec vlastnického právo k předmětnému pozemku nikdy nepozbyl, a to v období od 1. 1. 1992. Žalovaný 2. vlastnické právo k pozemku nabyl vydržením, když souvisle jednal v dobré víře jako vlastník pozemku shodně ode dne nabytí pozemku p. [číslo] to až do 1. 8. 2012, kdy uzavřel nájemní smlouvu na předmětný pozemek s žalovaným 1. Žalobkyně má současně za to, že pozemek p. č. st. 52 nevybíhal nikdy do nábřežní komunikace a hranice pozemku p. č. st. 52 byla vymezena hranou budovy nacházející se na pozemku p. č. st. 52. Tomu ostatně až do roku 2012 odpovídalo počínání všech stran tohoto sporu. V současné době je mezi žalovaným 1. a žalovaným 2. uzavřena nájemní smlouva, kterou je pronajat předmětný pozemek ve prospěch žalovaného 2. za účelem provozování komunikace a přístupu. K uzavření této smlouvy došlo za situace, kdy město bylo nuceno upravit právní poměry k předmětnému pozemku. Jelikož žalobkyně je v současné době omezena ve svém příjezdu ke svým pozemkům, a to z důvodu počínání žalovaného 1. ve snaze ovlivnit účastníky řízení, má žalobkyně za to, že žalovaný 2. jakožto obec, která je vlastníkem sousedního pozemku p. [číslo] může zajistit řádně funkci nábřežní komunikace pro dopravní obsluhu pro všechny majitele nemovitostí bez výjimek včetně veřejnosti. Pokud by došlo k určení, že žalovaný 2. je vlastníkem předmětného pozemku, tak by to žalobkyni zajistilo právní režim vjezdu ke svým pozemkům, a byla by tak kompletně vyřešena otázka nábřežní komunikace všech včetně veřejnosti a byly by ukončeny všechny spory mezi účastníky v tomto prostoru. 2. Žalovaný č. 1 se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný návrh zcela neuznává a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Právní předchůdce žalovaného 1. [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] nabyl (originárně) část pozemku, která je předmětem tohoto řízení v tzv. malé privatizaci, podle zákona č. 427/1990 Sb. Se stejnou plochou pak pozemek o výměře 1248 m2 nabyl žalovaný [celé jméno žalovaného]. Žalované město Třebíč nabylo originárně vlastnické právo k sousednímu pozemku podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, a to v hranicích tehdy evidovaných v katastru nemovitostí, tedy bez části pozemku, která je předmětem tohoto řízení. Žalovaný 1. nabyl předmětnou část pozemku na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 2000, uzavřenou s JUDr. Karlem Holubem, správcem konkurzní podstaty [jméno] [příjmení], ohledně pozemku p.č. st 52 o výměře 1248 m2 v obci a k.ú. Třebíč, tedy v hranicích, jak byly evidované v katastru nemovitostí, a to ke dni 3. 5. 2000. Žalovaný 1. zpochybňuje též tvrzení žalobkyně, že žalovaný 2. vydržel předmětný pozemek, když právní předchůdce žalovaného 1. [jméno] [příjmení] s tímto pozemkem právně nakládal jako s vlastním, když např. s žalovaným městem dne 30. 7. 1997 uzavřel smlouvu o zřízení věcného břemene, jejíž přílohou je situační plánek s vyznačením pozemku, který je předmětem tohoto řízení. Tedy předchůdce žalovaného 1. byl v dobré víře, že je vlastníkem předmětné části pozemku po dobu 8 let. Také žalovaný 1. část pozemku držel a v dobré víře užíval jako vlastník po celou dobu, tedy necelých 22 let. Žalovaný 1. též uzavřel s žalovaným 2. smlouvu o nájmu této části pozemku ze dne 1. 8. 2012 a ze dne 24. 8. 2015. Podle uvedených smluv dal žalovaný 1. žalovanému 2. předmětný pozemek do užívání. 3. Žalovaný 2. se k žalobě vyjádřil tak, že rozhodnutí ponechává na posouzení soudu, nicméně vnímá podanou žalobu především jako snahu řešit sousedský spor dvou podnikatelských subjektů. Žalovaný 2. uvedl, že od 1. 1. 1992 do 1. 8. 2012 byl v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného pozemku zapsán žalovaný 1., respektive jeho právní předchůdce a je tomu tak i v současné době. Jedinou výjimkou bylo v letech 2017 a 2018, kdy na základě rozhodnutí katastrálního úřadu v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu pod sp. zn. [anonymizováno] 2017 [číslo] byl dočasně jako vlastník pozemku evidován v katastru nemovitostí žalovaný 2. Žalovaný 2. při svém jednání vždy vycházel z právního stavu evidovaného v katastru nemovitostí, a to již od roku 1997, kdy uzavřel konkrétně dne 30. 7. s právním předchůdcem žalovaného 1. smlouvu o zřízení věcného břemene, jejíž předmětem byla i část pozemku p.č. st. 52. Do tohoto smluvního vztahu poté vstoupil i žalovaný 1., a to v dodatcích k této smlouvě z let 2000 a 2001. Nyní je tato smlouva již zrušena a nahrazena smlouvou o zániku a o zřízení věcného břemene [číslo] ze dne 4. 9.2019, kterou uzavřeli žalovaný 1. a žalovaný 2., jejíž obsah není ve vztahu k tvrzením uváděným v žalobě podstatným. 4. Z provedených listinných důkazů a vyjádření účastníků v řízení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] vyplývá, že vlastníkem pozemku p.č. st. 52 o výměře 1245 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba [adresa], bydlení, je [celé jméno žalovaného]. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne 28. 4. 2000 číslo V111059/2000. Potvrzením ze dne 27. 10. 1992 nabyl [jméno] [příjmení], [datum narození], v rámci tzv. malé privatizace prodejnu včetně dvou bytových jednotek na [obec] náměstí [adresa] v [obec] včetně pozemku p.č. st. 52 o výměře 1248 m2. Následně kupní smlouvou ze dne 28. 4. 2000 nabyl žalovaný 1. od JUDr. [jméno] [příjmení], správce konkurzní podstaty, úpadce [jméno] [