7 C 119/2022-26 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 25. 2. 2022 se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 11 967 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu žalovaným nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 2. 2021. Výše úvěru činila 7 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 231 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená výše úvěru byla odeslána prostřednictvím služby ThePay na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne 23. 2. 2021. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis 49 Kč. Ve druhé až osmé splátce je zahrnut úrok pevnou částkou ve výši 343 Kč. V první a deváté až dvacáté čtvrté splátce úrok zahrnut není. Žalovaný dne 16. 6. 2021 uhradil částku 368 Kč. Platba byla započtena v souladu se splátkovým kalendářem, resp. smlouvou o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V souladu s částí smlouvy " Náklady úvěru" konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalovanému dne 27. 4. 2021 vyúčtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a dne 21. 7. 2021 také ve výši 500 Kč Smluvní pokutu žalobkyně účtuje v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 2 x 100 Kč a 2 x 130 Kč. V souladu se zněním smlouvy byl úvěr ke dni 25. 7. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně. V souvislosti s tímto dopisem byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. V souladu s částí smlouvy " Náklady úvěru", konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta, vypočtená jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Smluvní pokuta ve výši 842 Kč byla účtována dne 29. 11. 2021. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 17. 6. 2022, které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že žalobkyně prověřila bonitu žalovaného jako spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre, v jehož rámci je oddělením úvěrových rizik posuzována příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány informace od klienta o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení, počet dětí apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je zaměstnanec s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 000 Kč, že čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti činí 15 000 Kč a že měsíční výdaje domácnosti činí 6 000 Kč. Žalobkyně dále zohlednila životní minima jednotlivých členů domácnosti, počet vyživovaných dětí (1) a souhrnnou splátku jiných úvěrů (4 974 Kč). Žalobkyně dále lustrovala žalovaného v registrech SOLUS (žádný závazek po splatnosti), NRKI (pozitivní vyhodnocení), ISIR a CEE (obojí bez záznamu). Svá tvrzení žalobkyně doložila printscreeny ze svého systému a úvěrovou zprávou 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalovaný. 4. Z obsahu samotné žaloby a z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 5. Z úvěrové smlouvy ze dne 23. 2. 2021 soud zjistil, že úvěr byl sjednán ve výši 7 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 49,20 %. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 231 Kč, poplatek za doplňkovou službu Expres výplata ve výši 199 Kč, poplatek za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit úvěr ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. V části smlouvy označené„ Náklady úvěru“ je sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky a 10% z nezaplacené jistiny a úroků (max. však 0,1% denně z dlužné částky) jako jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku, a to prostřednictvím SMS kódu. 6. Dne 7. 6. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému poslední výzvu před zahájením vymáhání celého úvěru. Dne 25. 7. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celé půjčky ve výši 10 995 Kč. 7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy bylo zjištěno, že dne 23. 2. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 7 000 Kč. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný dosud na svůj dluh uhradil částku 368 Kč. 9. Z printscrrenu internetového bankovnictví žalovaného bylo zjištěno, že na jeho účet v týdnu před uzavřením úvěrové smlouvy došlo celkem cca 40 000 Kč a že účetní zůstatek na jeho účtu č. [bankovní účet] činil k blíže neurčenému dni 13 762,97 Kč. 10. Ze žádosti klienta bylo zjištěno, že příjem žalované činil 18 000 Kč, příjem domácnosti pak 15 000 Kč. Žalovaný uvedl, že má jedno dítě a výdaje jeho domácnosti činí 6 000 Kč měsíčně. 11. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má již úvěr, jehož měsíční splátka činí 4 974 Kč a zbývající částka k doplacení činí 513 099 Kč. 12. Z potvrzení o provedení dotazu do registrů ISIR, SOLUS a CRIBIS (exekuce) vyplývá, že žalobkyně se na osobu žalovaného dotázala dne 22. 2. 2021 Ani jednou databází žalovaný neprocházel. 13. Žalobkyně žalovanému dne 25. 7. 2021 odeslala výzvu ke splacení celého úvěru v částce 10 995 Kč ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy s tím, že pokud dlužnou částku neuhradí, může být zahájeno soudní řízení. Následně pak dne 14. 12. 2021 žalovanému zaslala též přežalobní výzvu k plnění. 14. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále též jen o. z.), a to zejména podle ust. § 2395 o. z. upravující smlouvu o úvěru, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. <i>15. Podle ustanovení § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.</i> <i>16. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>17. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 19. Z předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 23. 2. 2021 dle ust. § 2395 a následujících o. z. uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se smluveným úrokem ve výši 49,20 % ročně a sjednanými poplatky ve 24 měsíčních splátkách v různé výši dle splátkového kalendáře. Soud dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr byla ze strany žalobkyně řádně prověřena, zejména úvěrovou zprávou k osobě žalovaného a lustrací žalovaného v registrech SOLUS, ISIR a CRIBIS. Mezi účastníky byla dále přímo v textu smlouvy řádně dle § 2048 a následujících o. z. sjednána smluvní pokuta za prodlení s jednotlivými splátkami a dále pokuta za zes