12 C 163/2023-85 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku ve výši 482 173,44 Kč s příslušenstvím, a to z titulu mezi účastníky uzavřené smlouvy o úvěru. Předseda senátu ve věci nařídil jednání na den 31. 10. 2023. Žalovaná, které byla řádně doručena do vlastních rukou žaloba i předvolání k jednání, to vše při zachování zákonem stanovené desetidenní lhůty před jednáním, a která byla o následcích nedostavení se poučena v předvolání k tomuto jednání, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, zmeškala. Žalobkyně, jež se k jednání shora uvedenému dostavila, navrhla soudu, aby v takto nastalé procesní situaci rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. V této souvislosti soud shledal, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro využití postupu podle ustanovení § 153b odst. 1 občanského soudního řádu, upravující procesní institut rozsudku pro zmeškání, když povaha projednávané věci připouští možnost v ní uzavřít smír a vydaným rozsudkem ani nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (ustanovení § 153b odst. 3 občanského soudního řádu a contrario). S ohledem na tyto skutečnosti soud pokládal tvrzení žalobkyní obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na jejich základě dospěl k závěru, že žalovaná jako dlužník uzavřela dle ust. § § 2395 a násl. občanského zákoníku se žalobkyní jako věřitelem dne 8. 7. 2021 smlouvu o úvěru na sjednaný úrok, následně však neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobkyně od smlouvy odstoupila s požadavkem na jednorázovou úhradu nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobkyně o výši dluhu žalované vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaná tento již splatný závazek dosud řádně nesplnila. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě dluhu a sjednaného úroku z něj povinna hradit smluvní i zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1802 občanského zákoníku. Nárok uplatněný žalobou je důvodný a soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. O nákladech řízení rozhodl soud na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající předmětné řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšné žalobkyni ve věci pak byla proti žalované přiznána náhrada nákladů řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 24 109 Kč, navýšené odměny advokáta o 21% DPH, stanovené dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 4 x 10 260 Kč, 4 x 300 Kč režijních paušálů podle cit vyhlášky, cestovného a náhrady za promeškaný čas ve výši 2 493,02 Kč.