5 C 115/2023-14 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 29. 9. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 801 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení ceny díla dle smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že na základě objednávky žalovaného ze dne 7. 10. 2021 zhotovil ve prospěch žalobce vizitky ve sjednané ceně včetně dopravy a DPH 801 Kč Tyto vizitky se následně pokusil opakovaně žalovanému bezvýsledně doručit. Žalovaný dosud tuto cenu díla žalobci nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování objednávkou žalovaného z 7. 10. 2021, dokladem o vrácení zásilky předmětných vizitek žalobci, výpisem z evidence žalobce a opakovanými výzvami zasílanými žalobcem žalovanému. Ze skutkových tvrzení žalobce a shora uvedených listinných důkazů je zřejmé, že mezi účastníky byla na základě objednávky žalovaného [číslo] ze dne 7. 10. 2021 uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a následujících občanského zákoníku, jejímž obsahem byl závazek žalobce zhotovit žalovanému vizitky ve sjednané ceně včetně dopravy a DPH 801 Kč a závazek žalovaného vizitky převzít a za tyto vizitky zaplatit sjednanou cenu. Žalobce svoje závazky vyplývající ze smlouvy splnil, žalovaný přes opakované pokusy žalobce o doručení předmětu díla vizitky nepřevzal a sjednanou cenu žalobci ani částečně nezaplatil. Žalobci přitom vzniklo právo na zaplacení sjednané ceny dle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku provedením díla. Žalovaný se rovněž již přede dnem 15. 7. 2022 ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem odpovídá zákonným úrokům z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Protože smlouva o dílo byla uzavřena v souvislosti s podnikatelskou činností obou účastníků, přísluší dále žalobci právo na zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění plnění v delší lhůtě nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za dva hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) po 500 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, dvou paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 336 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.