5 C 130/2022-119 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2022 domáhali vydání rozhodnutí. kterým bude zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem uvedeným ve výroku I. rozsudku zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci nemají zájem nadále spoluvlastnit předmětné nemovitosti se žalovaným a přes jejich snahu nedošlo dosud k mimosoudní dohodě o způsobu vypořádání. Navrhli, aby byl spoluvlastnický podíl žalovaného id. 1/8 rozdělen mezi žalobce rovným dílem, přičemž žalobci by ve spoluvlastnictví i nadále setrvali, a byla žalobcům uložena povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl odpovídající ceně jeho spoluvlastnického podílu s tím, že oba žalobci disponují dostatečnými finančními prostředky k vyplacení tohoto spoluvlastnického podílu. 2. Žalovaný se zrušením spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem souhlasil, nesouhlasil však se způsobem vypořádání navrženým žalobci. Navrhl nejprve, aby byly předmětné nemovitosti přikázány do jeho vlastnictví za přiměřenou náhradu, v průběhu řízení změnil svoje procesní stanovisko tak, že požadoval, aby byl do jeho výlučného vlastnictví přikázán alespoň pozemek [parcelní číslo] či jeho část, neboť tento pozemek sousedí s jeho zahradou, od smrti otce účastníků před asi 33 roky o něj jako o zahradu pečoval a chtěl by alespoň tento pozemek zachovat jako rodinný majetek, neboť předpokládá, že žalobci hodlají ostatní nemovitosti prodat. S tímto řešením původně v rámci soudem nařízené mediace souhlasili i žalobci, nicméně následně od této dohody ustoupili s nepravdivým tvrzením, že se jedná o stavební, a tudíž cennější, pozemek. 3. Mezi účastníky je skutkově nesporným, že předmětný dům na adrese [obec a číslo] s k němu náležejícími pozemky v současné době nikdo neužívá, neboť poslední uživatelkou byla matka účastníků, která od roku 2019 fakticky bydlí u žalobce [celé jméno žalobce]. Je zcela odkázána na pomoc jiných osob a věcné břemeno jí náležející spočívající v právu užívání předmětných nemovitostí nemůže vykonávat. Reálné rozdělení předmětných nemovitostí dle spoluvlastnických podílů účastníků není možné. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] s podíly id. 4/8 žalobce [celé jméno žalobce], id. 3/8 žalobce [celé jméno žalobce] a id. 1/8 žalovaného [celé jméno žalovaného]. Na nemovitostech vázne věcné břemeno práva jejich užívání ve prospěch matky účastníků [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož správnost žádný z účastníků nezpochybnil a o jehož správnosti nemá vzhledem k přesvědčivosti zjištění i závěrů znalkyně důvod pochybovat ani soud, vzal soud za prokázané, že celková obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 3 666 640 Kč, přičemž obvyklá cena domu [adresa] se zastavěný pozemkem p.č. St. [anonymizováno] a pozemkem [parcelní číslo] se stavbami na nich umístěnými činí 2 568 580 Kč a obvyklá cena pozemku p. [číslo] ovocný sad činí 1 098 060 Kč. 5. Podle § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, anebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo je k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 věta první občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 6. V projednávané věci nebyly účastníky tvrzeny ani soudem zjištěny žádné důvody, pro které by byly dány důvody pro nezrušení spoluvlastnictví účastníků dle § 1140 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku. Rovněž nemá soud na základě shora uvedeného znaleckého posudku i snímků obsažených ve spisu důvod pochybovat o správnosti nesporných tvrzení účastníků o nemožnosti rozdělení předmětných nemovitostí dle spoluvlastnických podílů účastníků. Soud proto spoluvlastnictví účastníků zrušil a dále se zabýval vypořádáním spoluvlastníků dle § 1147 věta první občanského zákoníku, neboť se jako jediná reálná možnost vypořádání spoluvlastnictví jeví přikázání předmětných nemovitostí do vlastnictví jednoho nebo více spoluvlastníků. 7. Kritérium výše spoluvlastnických podílů svědčí jednoznačně ve prospěch žalobců jednajících ve shodě, neboť jejich celkový spoluvlastnický podíl činí id. 7/8. Za další možná kritéria ovlivňující úvahu soudu o přikázání věci některému spoluvlastníku zařadila soudní judikatura například v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2018 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 22 Cdo 1871/2018 zejména schopnost včas zaplatit vypořádací podíl, či skutečnost, že spoluvlastník je ochoten zaplatit dalším spoluvlastníkům vyšší finanční náhradu, než jaká by jim náležela podle obvyklé ceny společné věci; dále například skutečnost, že spoluvlastník v nemovitosti bydlel, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat. 8. V projednávané věci oba žalobci výpisy ze svých bankovních účtů prokázali, že disponují dostatečnými finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu žalovaného. V domu [adresa] žádný z účastníků nebydlí, neudržuje jej ani do něj neinvestoval, žalovaný se pouze staral o pozemek [parcelní číslo] sloužící jako zahrada. O matku účastníků, která byla poslední uživatelkou nemovitostí, pečuje ve svém bydlišti žalobce [celé jméno žalobce]. Vzhledem k těmto zjištěním dospěl soud k závěru, že za jedinou racionální možnost vypořádání spoluvlastnictví účastníků lze považovat vyhovění žalobě a rozdělení spoluvlastnického podílu žalovaného rovnoměrně mezi oba žalobce. Rozhodl proto, že se do vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] přikazuje spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo], a do vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce] se přikazuje spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo]. 9. Při úvaze o výši vypořádacího podílu příslušející žalovanému vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [příjmení] [příjmení], neboť vzhledem k akceptování zjištění i závěrů znalkyně neshledal žádný důvod pro odchýlení se od těchto závěrů. Ze znalkyní zjištěné obvyklé ceny předmětných nemovitostí 3 666 640 Kč představuje jedna osmina 458 330 Kč, polovina z ní připadající na každého ze žalobců pak 229 165 Kč. Právě v této výši proto soud uložil každému ze žalobců žalovanému vypořádací podíl zaplatit, a to v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné poskytnutí lhůty delší nebo umožnění plnění žalovaným ve splátkách. K hodnotě věcného břemene spočívajícího v právu nemovitosti užívat matkou účastníků [jméno] [příjmení] soud nepřihlížel, neboť toto právo není oprávněnou dlouhodobě užíváno, vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu je zřejmé, že již ani v budoucnu užíváno nebude, a nemá tak fakticky žádnou hodnotu. 10. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve věci úspěšným žalobcům oprávněným společně a nerozdílně. Tento postup odpovídá i existující soudní judikatuře, například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 8. 2014 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 22 Cdo 1655/2014, podle kterého jestliže ve sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud žalobě vyhověl a vypořádal spoluvlastnictví způsobem, který žalobce navrhoval, je namístě postup dle tohoto ustanovení. V projednávané věci byli žalobci úspěšní nejen ohledně jimi navrženého způsobu vypořádání, ale dokonce v rámci korespondence před zahájením řízení nabízeli žalovanému vyšší vypořádací podíl, než který mu byl soudem přiznán, neboť v nabídce datované 22. 2. 2022 žalovanému nabízeli vyplatit vypořádací podíl ve výši 537 500 Kč Náklady řízení vzniklé žalobcům představují zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem představující odměnu advokáta za 14 hlavních úkonů (7 u každého ze žalobců), a to převzetí a přípravu zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci, podání žaloby, dvě porady s klienty ve dnech 25. 4. 2022 a 11. 7. 2023 časově přesahující jednu hodinu potvrzené žalobci, vyjádření ke znaleckému posudku a účast na jednání soudu dne 1. 8. 2023 u každého ze žalobců) po 10 140 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení při tarifní hodnotě sporu 458 330 Kč představující hodnotu sporné 1/8 ceny př