4 C 79/2024-28 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky celkem 25 860,05 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 8. 11. 2018. Na základě uvedené smlouvy byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit a uhradit současně kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek ve výši 70 900 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 130 900 Kč, a to ve formě dvaceti měsíčních splátek ve výši 6 545 Kč, přičemž tato splátka byla splatná ke dni 8. 7. 2020. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru řádně neplnil, když uhradil pouze 16 měsíčních splátek, což představuje částku 109 245 Kč. žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 21 655 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 701,38 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 953,62 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru byl splatný nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj, ke dni 8. 7. 2020. ode dne 9. 7. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s 4. odstavce 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započaty den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2023 byla pohledávku z původního věřitele postoupena na žalobkyni, s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitel byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024. Žalobkyně po žalovaném požaduje vedle dlužní jistiny úvěru ve výši 11 701,38 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 537,15 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 402,22 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 929,80 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 084,45 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 9 697,72 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 200,25 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 158,67 Kč. Schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr právní předchůdce žalobkyně ověřil dle žádosti o úvěr, pracovní smlouvy a z výplatních pásek žalovaného za měsíce červenec až září 2018.V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože oba byli vyzváni k vyjádření se podle § 101 odst. 4 o. s. ř. (žalovaný).V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně spol. , právnická osoba, ., jako věřitelem dne 8. 1. 2018 smlouvu o úvěru a z ní poskytnuté finanční prostředky se zavázal vrátit ve sjednaných 20-ti měsíčních splátkách ve výši 6 545 Kč ve stanovených termínech, což však posléze řádně nečinil. Podle úvěrové smlouvy měl za poskytnutý úvěr ve výši 60 000 Kč, vrátit jistinu a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 70 900 Kč, představující smluvní úrok ve výši 13 980 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 38 700 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 5 620 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 12 600 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek, tak soud k návrhu žalobkyně stanovil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši 11 701,38 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo též za smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za období od 9. 7. 2020 do 1. 11. 2023, tj. celkem 14 158,67 Kč. Při hodnocení posuzovaného závazku co do jeho výše soud vycházel z toho, že výše dlužné jistiny úvěru a smluvní pokuty zůstala mezi stranami v řízení nespornou. Právní předchůdce žalobkyně též dostatečně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžního závazku, je povinen žalobkyni zaplatit též kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 200,25 Kč, za období od 9. 7. 2020 do 1. 11. 2023, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19 651,34 Kč a požadovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny plynoucí ode dne následujícího po zesplatnění závazku, tj. ode dne 7. 12. 2023, a to ve výši 8,25 % do zaplacení. Jelikož soud shledal nárok žalobkyně po právu, přiznal žalobkyni žalobou uplatňovaný nárok dle žalobního petitu.Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil v intencích ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku a otázku tzv. „zákonného“ úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku.Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1881 a násl. občanského zákoníku.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 1 035 Kč, navýšené odměně advokáta ve smyslu ustanovení § 14b) odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, s připočtením 21% DPH, jichž je právní zástupce žalobkyně plátcem.