4 C 81/2024-24 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 10 906 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovanou jako smluvními stranami.Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin (potvrzení o platbě ze 4. 1. 2023, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , výpisy z bankovních účtů žalované, žádost žalované o poskytnutí úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 6. 5. 2023 a předžalobní výzva) a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě. Žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil výslovně, žalovaná tím, že proti tomu postupu neměla námitky, ačkoliv byla vyzvána k vyjádření se podle § 101 odst. 4 o. s. ř.Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným, že žalovaná jako úvěrovaný uzavřela se žalobcem pomocí prostředků komunikace na dálku dne 4. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, podle § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., na základě níž úvěrující poskytl úvěrované částku ve výši 7 000 Kč za sjednaný úrok ve výši 40 % z jistiny, tj. 2 800 Kč, následně však žalovaná neplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet, pročež žalobce úvěr zesplatnil s výzvou na úhradu nesplacené části úvěru. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobce o výši dluhu žalované vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaná na splatný závazek dosud ničeho neuhradila. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce prostřednictvím výpisů z bankovních účtů žalované, a to za období říjen a prosinec 2022 ověřil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, žalobce požaduje též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to za období od zesplatnění úvěru, tj. od 9. 5. 2023, do odeslání předžalobní výzvy, tj. do 15. 10. 2023, kapitalizovanou ve výši 1 106 Kč. Ujednání o smluvní pokutě vyplývá z čl. IV. bodu 4.2 písm. c) úvěrové smlouvy.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Ačkoli žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět smlouvy o úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním peněžitého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě nesplacené jistiny úvěru, sjednaného úroku z něj a smluvní pokuty povinna hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:1. soudní poplatek ve výši 800 Kč,2. odměna advokáta ve smyslu§ 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva), neboť soudní řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč,3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.