5 C 134/2024-15 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 1. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 115 776,05 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 26. 4. 2021 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 9,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 497 Kč počínaje měsícem květen 2021, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla posouzena z údajů uvedených v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta včetně údajů z nebankovního registru klientských informací a osobních a příjmových údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Mezi účastníky byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč pro případ prodlení žalovaného se splněním svých závazků ze smlouvy. Pro závažné porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný ke dni 29. 11. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného vůči žalobci na nesplacené jistině úvěru 114 726,05 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 3 690,69 Kč, na smluvní pokutě 1 500 Kč. Dále žalobci vzniká právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě do splacení úvěru. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování smlouvou o hotovostním úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky dne 26. 4. 2021, úvěrovými podmínkami žalobce a formulářem pro standardní informace o úvěru, potvrzením o zaslání SMS a podpisu smlouvy z 4. 12. 2023, splátkovým kalendářem ke smlouvě, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, potvrzením o prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, úvěrovou zprávou k předmětnému úvěru a oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 29. 11. 2023 obsahujícím výzvu ke splnění dluhu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 26. 4. 2021 řádně dle § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit včetně smluvního úroku ve výši 9,49 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 497 Kč počínaje měsícem květen 2021, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla posouzena z údajů uvedených v potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta včetně údajů z nebankovního registru klientských informací a osobních a příjmových údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr. Z tohoto potvrzení vzal soud za prokázané, že ověřený příjem žalovaného dle jeho bankovního výpisu činil 23 001 Kč, žalovaný bydlel u rodičů a neměl žádnou vyživovací povinnost a z ověření v bankovním i nebankovním registru klientských informací, registru SOLUS i ověření v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Tento způsob prověření úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za dostačující. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Mezi účastníky byla rovněž řádně dle § 2 048 a následujících občanského zákoníku sjednána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč pro případ prodlení žalovaného se splněním svých závazků ze smlouvy. Pro závažné porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný ke dni 29. 11. 2023. K tomuto dni činil dluh žalovaného vůči žalobci dle obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb, na nesplacené jistině úvěru 114 726,05 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku 3 690,69 Kč, na smluvní pokutě 1 500 Kč. Dále žalobci i po prohlášení úvěru za splatný vzniká právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě do splacení úvěru. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoje závazky vyplývající z platně uzavřené smlouvy. Žalovaný se rovněž ohledně jistiny dluhu ocitl ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci plně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 632 Kč, právo na náhradu dalších nákladů řízení žalobce neuplatnil a je proto třeba dovodit, že se práva na náhradu dalších případných nákladů řízení vzdal. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení právě ve výši 4 632 Kč.