5 C 42/2024-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Okresnímu soudu v Mostu dne 10. 5. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 91 610 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody a náhrady nákladů spojených s vyřízením pojistné události.2. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 10. 3. 2022 způsobil při řízení svého vozidla Fiat Stilo, RZ , SPZ, , poškození vozidla , jméno FO, tím, že na kruhovém objezdu v katastru , adresa, zezadu narazil do vozidla poškozené a z místa dopravní nehody následně ujel. , jméno FO, vozidle poškozené způsobil věcnou škodu ve výši 89 190 Kč. V době této pojistné události neměl ohledně svého vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla danou mu ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobce pověřil vyřízením škodní události společnost , právnická osoba, . a v návaznosti na její vyřízení mu zaplatil částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením věci. Celkem tak přísluší žalobci právo na náhradu škody i nákladů spojených s vyřízením věci ve výši 91 610 Kč. Žalovaný dosud žalobci tuto částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.3. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl dokazování protokolem o šetření předmětné dopravní nehody z 10. 3. 2022, potvrzením o účasti na dopravní nehodě z 29. 3. 2022, fotodokumentací poškozeného vozidla, kalkulací nákladů na jeho opravu, uplatněním práva na náhradu plnění žalobcem u 20. 8. 2022, stanovením skutečné škody vzniklé na poškozeném vozidle, bankovními výpisy dokladujícími vyplacení pojistného plnění i nákladů spojených s vyřízením věci, zprávou Magistrátu města , adresa, a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z , právnická osoba, . 2023 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že žalovaný dne 10. 3. 2022 způsobil při řízení svého vozidla Fiat Stilo, RZ , SPZ, , poškození vozidla , jméno FO, tím, že na kruhovém objezdu v katastru , adresa, zezadu narazil do vozidla poškozené a z místa dopravní nehody následně ujel. Na vozidle poškozené způsobil věcnou škodu ve výši 89 190 Kč. V době této pojistné události neměl ohledně svého vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla danou mu ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalobce pověřil vyřízením škodní události společnost , právnická osoba, . a v návaznosti na její vyřízení mu zaplatil částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením věci.5. Podle § 24 odst. 2 písm. b/ zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění žalobce poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 2910 věta první občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaný tím, že neměl ohledně jím provozovaného vozidla uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, porušil ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. Tím vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou zákonem, čímž způsobil žalobci, který musel zaplatit poškozené pojistné plnění a zaplatit náklady na vyřízení věci, žalobcem specifikovanou škodu. Co do výše byla tato škoda žalobcem řádně doložena. Soud proto žalobě ohledně zaplacení částky 91 610 Kč žalobě jako důvodné vyhověl.7. Dále soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná i v části týkající se příslušenství pohledávky. Nárok žalobce je dluhem splatným na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž žalobce svoji pohledávku vůči žalovanému uplatnil výzvou datovanou 20. 8. 2022. V této výzvě vyzval žalovaného ke splnění dluhu nejpozději do 19. 9. 2022. Dnem následujícím se proto žalovaný vůči žalobci ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni následujícímu po splatnosti dluhu vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě rovněž v části týkající se příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůtě delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 665 Kč, odměny advokáta ve výši 11 950 Kč za dva hlavní úkony po 4 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) a ½ hlavního úkonu za zaslání jednoduché výzvy k plnění žalovanému před zahájením řízení dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 2 698 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.