12 C 223/2025-88 – Okresní soud v Třebíči

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2025 domáhala určení obsahu smlouvy, resp. nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene.Podáním doručeným soudu dne 21. 5. 2026 žalobkyně následně vzala svůj návrh na zahájení řízení zcela zpět s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby svůj závazek splnil.Podle ust. § 96 odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplnění, žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.Podle ust. § 96 odst.2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.Výrok o nákladech řízení nachází své opodstatnění v ustanovení § 146 odst. 2. větě II. občanského soudního řádu, dle které byl-li pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V daném případě došlo k zastavení řízení na základě zpětvzetí důvodně podaného návrhu žalobkyně, proto právo na náhradu nákladů řízení svědčí v její prospěch.Žalobkyni tak soud přiznal proti žalovanému náhradu nákladů řízení, spočívající v části zaplaceného soudního poplatku, paušální náhradě 4 x 450 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a náklady cestovného k jednání soudu dne 14. 4. 2026 ve výši 1 107,40 Kč.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala v plném rozsahu zpět návrh na zahájení řízení ještě před tím, než bylo ve věci jednáno, byl jí za použití ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích výrokem III. tohoto rozhodnutí vrácen zaplacený soudní poplatek v příslušející výši.