5 C 18/2026-20 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 10. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody vzniklé v souvislosti s pracovním poměrem žalovaného u žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 3. 2022 uzavřené na dobu určitou pracoval žalovaný u žalobce od 22. 3. 2022 do 3. 2. 2023 na pracovní pozici balíkový doručovatel. Dne 5. 5. 2022 při řízení služebního vozidla značky Peugeot Boxer Furgon, RZ , SPZ, , poškodil v , adresa, předmětné vozidlo tím, že při couvání narazil do dopravní značky a došlo k poškození levého zadního světla, zadního nárazníku a rohu levého zadního nárazníku. Škoda byla vyčíslena na 16 600 Kč, , právnická osoba, ., poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 14 600 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Dne 6. 1. 2023 při řízení stejného služebního vozidla žalovaný dále poškodil předmětné vozidlo tím, že při parkování narazil do jiného vozidla s RZ , SPZ, , čímž došlo k poškození pravého zpětného zrcátka vozidla. Škoda byla vyčíslena na 7 023 Kč a , právnická osoba, , a.s., poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 5 023 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Žalovaný svoje zavinění na obou dopravních nehodách uznal v obou zprávách o dopravní nehodě a nezpochybnil ani svoji povinnost žalobci vzniklou škodu zaplatit. Dosud však spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Oba účastníci se práva na projednání věci v jejich přítomnosti vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování pracovní smlouvou žalovaného u žalobce z 22. 3. 2022, dohodou o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování z 1. 4. 2022, dohodou o srážkách ze mzdy z 22. 3. 2022, dohodou o rozvázání pracovního poměru žalovaného u žalobce z 3. 2. 2023, zápisy o dopravních nehodách z 5. 5. 2022 a 6. 1. 2023, výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 19. 11. 2024 a výzvou před zahájením řízení z 13. 3. 2024 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že na základě pracovní smlouvy ze dne 22. 3. 2022 uzavřené na dobu určitou pracoval žalovaný u žalobce od 22. 3. 2022 do 3. 2. 2023 na pracovní pozici balíkový doručovatel. Dne 5. 5. 2022 při řízení služebního vozidla značky Peugeot Boxer Furgon, RZ , SPZ, , poškodil v , adresa, předmětné vozidlo tím, že při couvání narazil do dopravní značky a došlo k poškození levého zadního světla, zadního nárazníku a rohu levého zadního nárazníku. Škoda byla vyčíslena na 16 600 Kč, , právnická osoba, , poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 14 600 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Dne 6. 1. 2023 při řízení stejného služebního vozidla žalovaný dále poškodil předmětné vozidlo tím, že při parkování narazil do jiného vozidla s RZ , SPZ, , čímž došlo k poškození pravého zpětného zrcátka vozidla. Škoda byla vyčíslena na 7 023 Kč a , právnická osoba, , a.s., poskytla žalobci pojistné plnění ve výši 5 023 Kč a povinná spoluúčast na škodě tak činí 2 000 Kč. Žalovaný svoje zavinění na obou dopravních nehodách uznal v obou zprávách o dopravní nehodě a nezpochybnil ani svoji povinnost žalobci vzniklou škodu zaplatit.4. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V projednávané věci je nepochybně dána odpovědnost žalovaného za škodu vzniklou žalobci v souvislosti s oběma dopravními nehodami zaviněnými žalovaným na jeho vozidle. Porušil tak svoji povinnost danou mu ustanovením § 249 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen si počínat tak, aby nedocházelo k majetkové újmě na majetku zaměstnavatele. Skutečná škoda vzniklá žalobci jako zaměstnavateli pak představuje rozdíl mezi vzniklou škodou a plněním pojišťovny a co do výše činí celkem 4 000 Kč. Žalobou uplatněný nárok přitom nepochybně nepřevyšuje limit náhrady škody čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu, stanovený v § 257 odst. 2 věta první zákoníku práce. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění stanovené mu v předžalobní výzvě ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty žalovanému delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady právně nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb..