5 C 270/2025-91 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú , adresa, u , právnická osoba, pro Vysočinu, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí s podílem každý id. jedna polovina, přičemž nehodlá ve spoluvlastnictví nadále setrvávat a není dána žádná z překážek, které by zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předmětných nemovitostí bránily. Jejich reálné rozdělení dle spoluvlastnických podílů není dle dispozičního členění domu, který představuje pouze jednu bytovou jednotku, možné. Předmětné nemovitosti užívá a do budoucna užívat hodlá užívat on. Navrhl proto, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno, byly předmětné nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví a byla mu uložena povinnost vyplatit žalované její spoluvlastnický podíl ve výši odpovídající obvyklé ceně zjištěné znaleckým posudkem ve výši 5 600 000 Kč s tím, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k výplatě podílu.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nemá námitky proti zrušení spoluvlastnictví způsobem navrženým žalobcem, neboť předmětné nemovitosti k bydlení dlouhodobě fakticky neužívá a nemá zájem na jejich dalším spoluvlastnictví. Nezpochybnila ani žádná skutková tvrzení žalobce s tím, že jím navržený způsob vypořádání spoluvlastnictví považuje za účelný a odpovídající poměrům účastníků.3. Oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, vzal soud za prokázané, že účastníci jsou skutečně spoluvlastníky předmětných nemovitostí s podílem každý id. jedna polovina. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, vzal soud dále za prokázané, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 11 200 000 Kč a nemovitosti činí funkční celek. Z fotodokumentace pořízené znalcem je rovněž zřejmé, že dům má pouze jedno schodiště a jedná se o pouze jednu bytovou jednotku, kterou nelze reálně rozdělit bez vynaložení značných nákladů. Z kupní smlouvy uzavřené dne 7. 8. 2025 mezi žalobcem jako prodávajícím a , jméno FO, a , Anonymizováno, jako kupujícími ohledně bytové jednotky ve , adresa, včetně podílu na společných částech budovy specifikované ve smlouvě za kupní cenu 4 100 000 Kč i nabídky , Anonymizováno, na poskytnutí meziúvěru žalobci ve výši 3 748 000 Kč vzal soud dále za prokázané, že žalobce disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení spoluvlastnického podílu žalované.5. Podle § 1140 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhone soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 věta první občanského zákoníku není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.6. V projednávané věci dospěl soud na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků a shora uvedených skutkových zjištění k závěru, že jsou dány zákonné důvody pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem. Reálné rozdělení těchto nemovitostí není dobře možné, nemovitosti užívá k bydlení pouze žalobce a žalovaná nemá svém dalším spoluvlastnictví nemovitostí zájem. Výše náhrady příslušející žalované přitom vychází ze znaleckého posudku, jehož správnost žádný z účastníků nezpochybnil a o jehož správnosti nemá soud pochyb, žalobce disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení náhrady žalované v jím navržené lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, kterou lze považovat za odpovídající. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl.7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a aktuální soudní judikatury, dle níž v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, které je řízením judicium duplex, obecně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, nejsou-li dány závažné důvody pro jejich přiznání. Tyto důvody soud v projednávané věci neshledal a rozhodl proto, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.