19 C 289/2018-334 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobci se svou žalobou doručenou soudu dne 24. 10. 2018 domáhají určení, že žalobce a) [celé jméno žalobce] je vlastníkem podílu o velikosti ¼ a žalobce b) [celé jméno žalobce] je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. [číslo] o výměře 417 m2 (ostatní plocha) a par. [číslo] o výměře 3241 m2 (trvalý travní porost) nacházejících se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. K odůvodnění uvedli, že na základě Dekretu prezidenta republiky ze dne 12. 6. 1945 [číslo] Sb. se pozemková parcela [číslo] o výměře 3658 m2 stala společně s dalšími parcelami předmětem grafického přídělu [číslo]. Příjemcem uděleného přídělu se stal pan [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelý dne [datum], posledně bytem [adresa] Pan [příjmení] [příjmení] převedl mimo jiné tento pozemek kupní smlouvou ze dne 23.08.1954 do vlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] tak, že každému z manželů příslušel podíl o velikosti ¼. Tato kupní smlouva by byla schválena MNV jedině v případě, že budou plněny dodávky sena, jehož množství bylo stanoveno i z plochy grafického přídělu [číslo]. Grafický příděl [číslo] nebyl v kupní smlouvě výslovně uveden, protože šlo o nezaknihované parcely, přičemž neuvedení nezaknihovaných parcel do kupních smluv bylo v dané době běžnou praxí. V roce 1964 došlo ke změně zákresu parcely [číslo] v katastrální mapě, která měla za následek změnu výměry této parcely z původních 3658 m2 na 417 m2. Dále v důsledku této změny zákresu vznikla nová parcela označená jako parc. [číslo] o výměře 3.241 m2. Tato nově vzniklá parcela se stala rovněž předmětem vlastnického práva manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a po další desítky let sdílela osud pozemkové parcely [číslo]. V roce 1971 byla ¼ pozemkové parcely [číslo] o výměře 417 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 3.903 m2 přepsána na základě hospodářské smlouvy č. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] Okresním střediskem geodézie v [obec] z vlastnictví pana [jméno] [příjmení] do vlastnictví státu, reps. Městského národního výboru ve [obec]. Zbývající ¾ pozemku zůstaly ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří na tomto pozemku dalších více než třicet let hospodařili a platili daň z nemovitosti. V roce 1996 došlo v souvislosti s digitalizací katastru nemovitostí k údajnému došetření vlastnictví, které vyústilo v dodatečné projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení]. Na základě výsledku dědického řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [číslo jednací] provedl katastrální úřad vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ¾ k pozemkům parc. [číslo] pozemku [číslo] pro paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [obec a číslo]. Tento svůj podíl paní [jméno] [příjmení] převedla kupní smlouvou ze dne 12.01.2015 do vlastnictví žalované, která je jako vlastník zapsána doposud. Ohledně zbývajícího podílu ve výši ¼ na předmětných pozemcích je veden v katastru nemovitostí duplicitní zápis pro paní [jméno] [příjmení] a [územní celek], přičemž pro [územní celek] na základě souhlasného prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a [územní celek] na základě § 1 zákona č. 172/199 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Vlastnického práva k této ¼ na pozemcích se žaloba netýká, konfiskaci podílu pana [příjmení] [příjmení] na předmětných pozemcích žalobci nerozporují. 2. I pokud by vlastnické právo nebylo v roce 1954 ve prospěch manželů [příjmení] a [anonymizováno] převedeno, nabyli ho tito na základě vydržení. Manželé [příjmení] a [anonymizováno] užívali předmětné nemovité věci v dobré víře jako jejich vlastníci od roku 1954 do roku 1971 (v případě pana [příjmení]), resp. každá až do své smrti a platili po celou dobu jejich užívání daň z nemovitosti, kterou by jistě neplatili, pokud by nebyli přesvědčeni o svém vlastnictví. Jejich právní nástupci pak užívali předmětné nemovité věci až do roku 2008. Byla tedy naplněna podmínka vyžadovaná tehdy platnými a účinnými právními předpisy, konkrétně § 116 zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, tj. užívání po dobu nejméně deseti let. Tento závěr žalobců potvrzuje i skutečnost, že od roku 1954 až do roku 2008 nikdo z rodiny pana [jméno] [příjmení], ani on sám, o předmětné pozemky nejevil zájem. Lze se tedy domnívat, že pan [jméno] [příjmení] byl přesvědčen o tom, ž veškerá svá práva k pozemkům parc. [číslo] převedl v roce 1954 na právní předchůdce žalobců. S ohledem na výše uvedené považují žalobci závěr Obvodního soudu pro Prahu 6, kterým bylo paní [jméno] [příjmení], dědičce po panu [jméno] [příjmení], dědictví potvrzeno, za chybný, a následný převod na žalovanou neoprávněný. 3. K výzvám na doplnění tvrzení žalobce a) ze dne 27. 2. 2019 čl. 46 a žalobce b) ze dne19. 8. 2019 čl. 117, kterými soud v souladu s právním názorem vysloveným v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 1. 2019 vyzval oba žalobce k doplnění žaloby o tvrzení, jakým způsobem na ně právní předchůdci převedli vlastnické právo k předmětným nemovitostem nebo jak jinak je získali, žalobci v prvé řadě shodně zopakovali svá tvrzení o vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům jejich právními předchůdci. Dále žalobce a) uvedl, že mu náleží předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech coby dědicovi po [jméno] [příjmení], [datum narození], dceři [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří jej nabyli vydržením, a kterým bylo v roce 1996 odňato úkonem zaměstnance Katastrálního úřadu. Žalobce b) uvedl, že mu náleží předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech coby dědicovi [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dědické řízení po [jméno] [příjmení], zemřelé v r. 1992 nakonec vycházelo ze stavu v KN z roku 1996, kdy katastrální úřad odebral vlastnictví předmětných podílů na pozemcích pí [anonymizováno] a manželům [příjmení], a ponechal městu [obec]. Dodatečné dědické řízení Obvodní soud pro Prahu 7 odmítl. Současně paní [příjmení] ve své svědecké výpovědi ve věci [spisová značka] uvedla, že byla překvapena, že zdědila pozemky ve [obec] a dále uvedla, že při prodeji pozemků sdělila žalované, že v roce 2013 byla námitka vůči jejímu vlastnictví pozemků, ale byla prošetřena s výsledkem, že jejich vlastnicí je ona. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je nedůvodná. Žalobci opírají svůj nárok o vydržení předmětných pozemků rodiči žalobce b) a prarodiči žalobce a), tedy manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná k tomu uvádí, že právní předchůdci žalobců vlastnické právo nikdy nevydrželi. Současně žalobci a) ani žalobci b) nesvědčí žádný právní titul prokazující jejich vlastnické právo k předmětným pozemkům. Vlastnické právo nebylo za dobu života jejich právních předchůdců převedeno na žalobce jakýmkoli způsobem, a ani v dědickém řízení po jejich právních předchůdcích jim nebylo vlastnické právo k uvedeným pozemkům přiznáno. Pan [příjmení] [příjmení] pozemek parc. [číslo] o výměře 3658 m2 manželům [příjmení] a [celé jméno žalobce] nikdy nepřevedl. Dne 8. 8. 1949 Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v [obec] přidělil rozhodnutím o přídělu do vlastnictví pana [jméno] [příjmení], bytem v [adresa] rodinný domek [adresa] v obci [část obce] se stavební parcelou č. parc. [anonymizováno] a s pozemkovou parcelou č. parc. [číslo] zapsaných ve vložce [číslo] pozemkové knihy kat. území [část obce] po oddělení podle § 1 zák. [číslo] pokud se týče po vyloučení, pozemkové parcely č. parc. [číslo] o výměře 3658 m2, která se nepřiděluje. Ve vložce [číslo] ke dni 24. 9. 1949 byl zapsán pozemek [číslo] st. parcela [číslo] s domem [adresa] a pozemek [číslo] přičemž pro pana [jméno] [příjmení] bylo zápisem ze dne 24. září 1949 právo vlastnické vloženo pouze k pozemku [číslo] st. parcele [číslo] s domem [adresa], nikoli i k pozemku [číslo] kterému dnes odpovídají pozemky p. [číslo]. Taktéž pozdější vklad vlastnického práva ze dne 21. ledna 1955 k ¼ [jméno] [příjmení], ¼ [jméno] [příjmení], ¼ [jméno] [celé jméno žalobce] a ¼ [jméno] [příjmení] bylo vloženo výslovně„ jen“ k pozemku st. p. [číslo] s domem [adresa] a p.p. [číslo] to na základě notářského zápisu z 23.08.1954 NZ [číslo], kterým pan [jméno] [příjmení] prodal manželům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a manželům [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], každému z nich stejným dílem. Manželé [příjmení] a [ulice] nemohli být v dobré víře, že se stali vlastníky i pozemku čk. [číslo], kterému v současnosti odpovídají předmětné pozemky p. [číslo]. Parcela [číslo] o rozměru 3658 m2 (pastvina, Weide - louka) byla panu [jméno] [příjmení] přidělena až na základě grafického přídělu [číslo]. Výměra pozemku par. [číslo] ([příjmení]) činila 662 m2. V položkovém výkazu výměr z 19. 3. 1969 je sice v identifikaci výměr uvedeno, že na základě grafického přídělu [číslo] byla přidělena pastvina [číslo] o rozměrech 3658 m2 a