30 C 163/2021-59 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně podala dne 23. 6. 2021 žalobu o nahrazení projevu vůle ve věci převodu pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním územní [obec], nacházejícího se v [anonymizována tři slova], aby mohla realizovat své zákonné předkupní právo a na základě rozhodnutí soudu byla oprávněna podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ke skutkovým okolnostem případu uvedla, že žalovaní nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2018 od vlastníka [jméno] [příjmení] nemovitost – pozemek parc. [číslo] (trvalý travní porost), zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Na listu vlastnictví je u předmětného pozemku zapsán způsob ochrany národní park, zemědělský půdní fond, ptačí oblast a evropsky významná lokalita. Ke dni podpisu kupní smlouvy byl způsob ochrany zapsán následovně: rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond. K doložení polohy pozemku v rámci [anonymizována tři slova] (dále [anonymizováno]) žalobkyně předložila zjm. listiny získané z oficiální internetové adresy [webová adresa], identifikaci parcely z hlediska její lokalizace k platnému vymezení hranic zvláště chráněných území a mapové podklady uložené v ústředním seznamu ochrany přírody. Pozemek leží dle územního plánu městysu [obec] mimo zastavěné území obce. Pozemek je součástí Evropsky významné lokality [anonymizováno] a [anonymizováno] oblasti [anonymizováno], leží v zóně soustředěné péče o přírodu. Získání pozemku umožní žalobkyni zachovat stav přítomných biotopů v požadované kvalitě, podporu biodiverzity a rovněž kontrolu nad způsobem obhospodařování pozemku. K převedenému pozemku ležícímu na území [anonymizováno] svědčí žalobkyni předkupní právo ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Toto zákonné předkupní právo vyplývá ze zvláštního právního předpisu, avšak prodávající nesplnil stanovenou povinnost přednostně nabídnout předmětný pozemek orgánu ochrany přírody a převedl pozemek na žalované. Skutečnost, že se jedná o předkupní právo mající zákonnou povahu vyplývá dle žalobkyně např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2550/2012. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 61 odst. 1 ZOPK neobsahuje právní úpravu týkající se porušení zákonného předkupního práva, je třeba na daný případ aplikovat ustanovení § 2144 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého se žalobkyně může na nástupci druhé strany domáhat, aby mu věc převedl za příslušnou úplatu. Po zjištění porušení svého předkupního práva žalobkyně vyzvala žalované k převodu pozemku dopisem ze dne 12. 5. 2020, č.j. [spisová značka] [číslo]. Žalovaní reagovali dopisem ze dne 8. 6. 2021 s tím, že nehodlají pozemek žalobkyni prodat, neboť žádný zákon ani povinnost neporušili. Žalobkyně je oprávněna u soudu uplatnit požadavek na nahrazení projevu vůle žalovaných jako nabyvatelů pozemku k převodu (koupi) tohoto pozemku na žalobkyni jako oprávněnou z titulu zákonného předkupního práva a to za cenu [číslo], za kterou žalovaní pozemek zakoupili. 2. Žalovaní se vyjádřili tak, že uplatňovaný nárok neuznávají, s podanou žalobou nesouhlasí a rozporují ji v celém rozsahu. Učinili nesporným, že na základě kupní smlouvy, uzavřené dne 23. 6. 2018 s prodávajícím [jméno] [příjmení] nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 569 m2, aktuálně zapsaný na [list vlastnictví] vedený u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, pro [katastrální uzemí], [územní celek]. V okamžiku převodu nebyl pozemek zatížen žádným omezením zapsaným v katastru nemovitostí, vyjma věcného břemene zřízení a provozu vodovodního řadu ve prospěch společnosti [právnická osoba] Žalovaní nabyli vlastnické právo k předmětnému pozemku parc. [číslo] v dobré víře a důvěře v to, že údaje zapsané v katastru nemovitostí jsou v souladu se skutečným stavem. Žalovaní tak vlastnické právo nabyli v souladu se zásadami právní jistoty, legitimního očekávání a dobré víry. Ve prospěch žalovaných tak svědčí právo dle zákonného ustanovení § 984 odst. 1 věta první občanského zákoníku, neboť žalovaní nabyli vlastnické právo k předmětné nemovitosti v dobré víře od osoby k tomu oprávněné a zároveň v důvěře ke stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Dle žalovaných nelze souhlasit s tím, že by dle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), mělo být bez dalšího založeno zákonné předkupní právo žalobkyně k předmětnému pozemku. Pokud ze strany žalobkyně nebyl zákonem požadovaný a předpokládaný vklad sporného předkupního práva do katastru nemovitostí proveden, došlo z její strany ke zcela zjevnému porušení zákona. Žalobkyně se domáhá svého údajného práva, a to navzdory skutečnosti, že se zcela nesporně dopustila protiprávního jednání porušením povinnosti zákonem jí výslovně uložené. Takový postup žalobkyně by neměl být, a to s ohledem na obecnou zásadu zakotvenou v § 6 občanského zákoníku, ze strany soudu akceptován, neboť žalobkyně se ve svém důsledku snaží těžit ze svého nepoctivého a protiprávního jednání, resp. nežádoucího a protiprávního stavu, který svou nečinností sama vyvolala. O nepoctivosti jednání žalobkyně svědčí i to, že se začala svých údajných práv domáhat až těsně předtím, než došlo k jejich promlčení. Žalovaní poukázali na koncepci ustanovení § 61 odst. 1 ZOPK, když v rámci první věty je zcela obecným způsobem popsán charakter pozemků, které by měly být předkupním právem postiženy, ve druhé větě je pak výslovně uložena žalobkyni povinnost podat k takovým pozemkům návrh na vklad předkupního práva. Podmínky dle první a druhé věty musí být naplněny kumulativně. Teprve v rámci třetí věty ustanovení je uložena povinnost vlastníkům takových nemovitostí učinit v případě zamýšleného prodeje návrh oprávněnému. Dále namítali, že pozemek parc. [číslo] není pozemkem nezastavěným, neboť se na něm nachází vodovodní řad. Přestože se na pozemku parc. [číslo] přímo nevyskytují stavby, vzhledem k umístění a funkci je nutné pozemek považovat za zastavěný ve smyslu stavebního zákona, konkrétně dle § 58 odst. 2 stavebního zákona. 3. Soud vycházel ze skutkového stavu, který byl mezi stranami nesporný. Na základě souhlasných prohlášení účastníků a v souladu s obsahem kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2018 a obsahem výpisu z katastru nemovitostí z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaní zakoupili pozemek parc. [číslo] (trvalý travní porost) o výměře 569 m2 v obci [obec], [katastrální uzemí] za cenu [částka]. Jako způsob ochrany pozemku byl v době převodu zapsán údaj – rozsáhlé chráněné území, zemědělský půdní fond. Zcizovaný pozemek se v době převodu nacházel a aktuálně stále nachází v [anonymizována tři slova], který je rozsáhlým zvláště chráněným územím. Prodávající ve smlouvě prohlásil, že na převáděné nemovitosti vázne věcné břemeno zřízení a provoz vodovodního řadu ve prospěch společnosti [právnická osoba] Žádná jiná omezení vlastnického práva nebyla v době převodu v katastru nemovitostí evidována. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 5. 2020 čj. [spisová značka] [číslo] vyzvala žalované k převodu pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] do vlastnictví státu, neboť při prodeji pozemku nedošlo přednostně k nabídce pozemku ke koupi orgánu ochrany přírody a krajiny Žalovaní v písemné reakci ze dne 8. 6. 2021 sdělili žalobkyni své odmítavé stanovisko. 4. Ke sporným skutečnostem, zda je či není pozemek parc. [číslo] zastavěný a zda se nachází či nenachází v zastavěném území městysu [obec], provedl soud důkaz sdělením [stát. instituce], odboru rozvoje města a územního plánování ze dne 20. 7. 2021 čj. [spisová značka]. Z něj má za zjištěné, že dotčený pozemek se dle platného územního plánu nachází v nezastavěném území obce, dle grafické části územního plánu se nachází v neurbanizovaném území obce. Z vyžádaného upřesňujícího sdělení [stát. instituce], odboru rozvoje města a územního plánování ze dne 23. 11. 2021 čj. [spisová značka] vyplývá, že nejaktuálnějším vymezeným zastavěným územím městyse [obec] je zastavěné území vymezené ke dni 1. 5. 2013 ve změně [číslo] změně [číslo] územního plánu vydaných společně dne 20. 5. 2015. Dle tohoto vymezeného zastavěného území se pozemek [parcelní číslo] nenachází v zastavěném území obce a nebyl jeho součástí ani ke dni 23. 6. 2018. Nejedná se ani o plochu zastavitelnou. Dotazovaný pozemek nesdílí žádnou ze svých hranic s hranicí zastavěného území vymezeného dle územního plánu. Dle katastru nemovitostí i podle dostupných leteckých snímků se nejedná o zastavěný stavební pozemek. 5. Podle § 61 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), ve znění platném v době nabytí vlastnického práva k pozemku žalovanými, má Česká republika předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s j