9 C 297/2020-66 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím (ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na [právnická osoba], [IČO]) smlouvu o úvěru [číslo] 2018 [číslo] dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 1879 občanského zákoníku byla pohledávka vůči žalovanému postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba], [IČO], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobci. O postoupení pohledávky byl žalovaný řádně vyrozuměn. Podle smlouvy o úvěru původní věřitel poskytl žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 5 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaný se konkrétně zavázal původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následoval po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky ve výši 7 800 Kč. Vzhledem k prodlení má žalobce rovněž právo na úrok z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny úvěru od [datum] do zaplacení, dále na smluvní pokutu. Dle článku V. smlouvy o úvěru byl dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Žalobce z titulu smluvní pokuty požadoval částku 2 500 Kč (viz jeho upřesňující podání č.l. 8). Konečně dalším podáním ze dne [datum] žalobce žalobu rozšířil a nově se domáhal rovněž přiznání úroku z požadované jistiny ve výši 5 000 Kč, konkrétně úroku v sazbě 8,58 % p.a. Tento nárok se opíral o ust. § 1802 o.z., dle kterého v případě absence ujednání účastníků o výši úroku z úvěru je dlužník (úvěrovaný) povinen platit věřiteli (úvěrujícímu) obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Obvyklý úrok z úvěru v případě krátkodobých spotřebitelských bankovních úvěrů (s dobou splatnosti 1 až 5 let) domácnostem v lednu roku 2018 činil 8,58 % p.a. (viz systém časových řad ARAD publikovaných Českou národní bankou). Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne [datum]. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Soud v prvé řadě postupoval dle § 95 odst. 1 o.s.ř. a připustil změnu žaloby, konkrétně její rozšíření o úrok z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč v sazbě 8,58 % p.a. Soud vycházel z toho, že změna žaloby nevyvolá potřebu provedení důkazů, které by jinak při rozhodování o původním nároku nemusely být provedeny. Podání obsahující změnu žaloby bylo žalovanému doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne [datum]. 4. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] 2018 [číslo]. Právní předchůdce žalobce se zavázal na základě smlouvy poskytnout žalovanému při podpisu smlouvy bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v celkové výši 5 000 Kč, a to na dobu 13 měsíců. Úvěr byl poskytnut za úrok ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Dále byl sjednán poplatek za uzavření smlouvy 200 Kč, poplatek za správu úvěru 1 100 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 950 Kč. Úrok a poplatky byly splatné v prvních pěti měsíčních splátkách, částečně v šesté splátce. Žalovaný se tak zavázal věřiteli zaplatit jistinu 5 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 3 650 Kč, celkem 8 650 Kč. Úvěr měl být splacen ve 13 měsíčních splátkách ve výši 650 Kč vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Pro případ prodlení bylo dále sjednáno, že je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Podpisem smlouvy dlužník mj. stvrdil převzetí poskytnuté jistiny. Součástí smlouvy byl předpis splátek, který byl žalovaným podepsán. Věřitel před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného. Část závodu [právnická osoba] [anonymizováno], konkrétně divize spotřebitelských úvěrů, byla převedena smlouvou o prodeji části závodu ze dne [datum] na [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]. Posledně jmenovaná [právnická osoba], se sídlem [adresa], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Společnost [anonymizováno] služby pak pohledávky převedla žalobci další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn jednak dopisem ze dne [datum], jednak v rámci předžalobní upomínky ze dne [datum]. V ní byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 8 515 Kč a smluvní pokuty 4 118,40 Kč. Výše uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru s předpisem splátek, z dokladů o úvěruschopnosti žalovaného, ze smlouvy o prodeji části podniku, ze smluv o postoupení pohledávek s přílohou, z oznámení o postoupení pohledávky a z upomínky o zaplacení s podacím archem. Výši obvyklých úroků z krátkodobých úvěrů poskytovaných domácnostem doložil žalobce výpisem z databáze časových řad ARAD, kterou vede ČNB. V lednu 2018 činila obvyklá úroková sazba u tohoto typu úvěrů 8,58 % p.a. 5. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce doložil, že je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena právním předchůdcem [anonymizováno] služby, který pohledávku nabyl od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Tyto společnost pohledávku nabyla od původního věřitele smlouvou o prodeji části podniku. Předloženými listinami pak prokázáno, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru byl sjednán úrok z úvěru v sazbě 28 %, a to na dobu poskytnutí úvěru (13 měsíců). Dále byly sjednány poplatky za služby související s úvěrovou smlouvou. Celkově měl žalovaný žalobci vrátit 8 650 Kč. Tato částka zahrnuje kromě dlužné jistiny obchodní úrok z úvěru, poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s ust. § 2392 odst. 1 o. z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 73 % z předmětu úvěru.