14 C 121/2022-58 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 15.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 4. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5.185 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.375 Kč. K odůvodnění žaloby uvedl, že jeho aktivní legitimace ve věci se odvíjí od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem žalovaného společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] dne 20. 12. 2019 a následnou smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne 20. 12. 2019. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 27. 12. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu byl po prověření jeho úvěruschopnosti poskytnut bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání do výše úvěrového limitu 35.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru. Žalovaný z celkové čerpané výše úvěru neuhradil jistinu ve výši 15.000 Kč. Žalobce se domáhal jistiny 15.000 Kč s úrokem z prodlení ode dne splatnosti uvedené v posledním vydaném výpisu úvěru. Dále se domáhal kapitalizovaného úroku ve výši 5.185 Kč a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 2.375 Kč s tím, že žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání výzvy dle § 142a o. s. ř. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. 3. Žalobce byl soudem vyzván k označení a doložení důkazů k prokázání, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byl poučen, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobce bude ve věci částečně neúspěšný. 4. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 18. 7. 2022, ve kterém vzal žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.185 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.375 Kč s tím, že v důsledku nedostatku podkladů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného požaduje pouze poskytnutou jistinu, kterou žalovaný nevrátil. Usnesením čj. 14 C 121/2022-51 ze dne 20. 7. 2022, které nabylo právní moci 20. 8. 2022, soud dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. zastavil řízení v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět. Předmětem řízení zůstala částka 15.000 Kč s úrokem z prodlení od 28. 4. 2019 do zaplacení. 5. K jednání dne 5. 9. 2022 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu předvolání se žalobou bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 4. 8. 2022. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k věci nevyjádřil. 6. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 27. 12. 2018, standartními informacemi o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě 27. 12. 2018, výpisy úvěru, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2020 a předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 6. 5. 2020, včetně podacího lístku ze dne 15. 5 2020. 7. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 27. 12. 2018 byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru mezi věřitelem - [právnická osoba] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem, ke smlouvě byly připojeny standartní informace o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na účet dne 27. 12. 2018 částku 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet a zaplatit úrok a poplatek za čerpání úvěru. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas, nezaplatil žádnou částku. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedl. 8. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena nejprve společnosti [právnická osoba] a následně žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 5. 2020 odeslaným na adresu žalovaného dle smlouvy. <i>9. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 10. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>11. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě spotřebitelské smlouvy o úvěru částku ve výši 15.000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou, číslem telefonu, e-mailovou adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce nepředložil důkazy k prokázání, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, ač byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Žalobce soudu sdělil, že v důsledku nedostatku podkladů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného bere žalobu zpět až na jistinu 15.000 Kč s úrokem z prodlení od 28. 4. 2019 do zaplacení. 13. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. 14. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 27. 12. 2018 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě. 15. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 15.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 16. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 15.000 Kč nebylo vráceno ničeho, když žalovaný neprokázal, že na smlouvu něco zaplatil. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydán